Širší společenství
Obec širšího společenství českých unitářů
- domů
- Kdo jsme
- Duchovní
- Programy
- Kompas na cestu
- Průhledy
- Mládež
- Strážci země - letní tábor 2023
- Chránit živočichy, opatrovat jejich příběhy (akce ZOO)
- Prosinec 2021 - Sdílení světla
- Listopad 2021
- Rok šamanů
- Červen 2021 - téma Květinová slavnost
- Květen 2021 - téma Úcta k životu a k přírodě
- Únor 2021 - téma Já a co mne přesahuje
- Leden 2021 - téma Tři kamínky na cestu
- Prosinec 2020 - téma Dobré skutky
- Galerie
- Podpořte nás
- Kontakt
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství
- domů
- Kdo jsme
- Duchovní
- Programy
- Kompas na cestu
- Průhledy
- Mládež
- Strážci země - letní tábor 2023
- Chránit živočichy, opatrovat jejich příběhy (akce ZOO)
- Prosinec 2021 - Sdílení světla
- Listopad 2021
- Rok šamanů
- Červen 2021 - téma Květinová slavnost
- Květen 2021 - téma Úcta k životu a k přírodě
- Únor 2021 - téma Já a co mne přesahuje
- Leden 2021 - téma Tři kamínky na cestu
- Prosinec 2020 - téma Dobré skutky
- Galerie
- Podpořte nás
- Kontakt
ve středu ve 13:01
Nikdy jsem nechápal romantické hrdiny, kteří spáchali sebevraždu, když je nechtěla jejich vyvolená. Proč si prostě nenajdou jinou?? Já ani nevím říckt, které dveře jsou přede mnou otevřeny. Tak moc jich je. A vnímám to tak, že pokud některé dveře otevřu, tak je otevru a pokud ne tak ne. Prostě je to jako to je :-)
Miloš Mášik
12.10. v 07:48
Já vnímám slušnost asi tak jak to definuje ten slovník, pokud jsem tomu správně rozuměl. Čili slušný je ten, kdo se chová konvenčně hezky. Když to vztáhnu na podsvětí, tak lze člověka slušně okrást. Já jsem slušný taky proto, že jsem zbabělý. Neumím se prát a proto do všeho vnáším jako slušnost a pak to jaksi konvenčně dobře vypadá. Pokud jsem slušný, tak dobče zapadám do společnosti, která je kolem mě.
Miloš Mášik
25.9. v 16:05
Já jsem byl roky praktikantem Minaříkovy přímé stezky. Dalo mi to hodně! Ale taky je pravda, že v poslední době se přikláním spíš k té lodi, jak to říkal dnes Petr. Akorát je otázka, jaká loď by to měla být. Asi ne jakákoliv. Je nutné si vybírat. Podle jakých kritérií si ji mám vybrat? Tohle mi v té přednášce chybělo.
Ruda Froněk
25.9. ve 12:25
Já to spíš vnímám tak, že prostě jsem u moře a jsou kolem mně lidi, kteří to taky vidí. Nepotřebují toužit po moři, spíš ho potřebují nějak zvládnout, když už se nějak jejich života dotýká. A tam je spolupráce při stavbě lodi spíš jakousi nevyhnutností, kterou si vlastně vyžádala skutečnost. A pak jsem vděčný za lidi kolem, kteří mají zájem budovat podobné plavidlo jako já
Miloš Mášik
11.9. ve 21:58
Nejdeš Petře až do extrému? Přece pomoc někomu blízkému je eticky v pořádku, ne? A energie boží snad je k dispozici člověku víc, když se na ni naladí? To asi není o protekcionismu.
Jindra Pospíšil
30.8. v 08:37
Já bych o spokojenosti a štěstí docela rád podiskutoval. Vidím to jinak. Podle mně to nabídnuté vysvětlení ve Středníku vlastně znejasňuje. Já vnímám spokojenost jako něco, co pramení z pocitů a přemýšlení to jenom dolaďuje. No a se štěstím to vidím naopak. Podle mně štěstí pramení z přemášlení a pocity ho jenom dolaďují. Z toho plyne, že spokojenosti lze takhle dosáhnout poměrně snadno. Pokud mě nic nebolí, primárně se cítím dobře a nepřemýšlím o tom nějak negativně, nebo vůbec nepřemýšlím, jsem spokojen. Ale jakmile vnesu do toho přemýšlení a hodnocení, tedy jsem jako Bůh, mohu být snadno vyhnán z ráje. Přemýšlení snadno zapne nějaké očekávání a to se srovnává s hodnocením. No a výsledkem je pak nějaká úroveň štěstí. Štěstí se tak dá vyjádřit dokonce vzorcem : Úroveň štěstí se rovná očekávání lomeno výkon. Z toho je pro mně jasně patrný rozdíl mezi spokojeností a štěstím. Ale určitě je to zapeklitý úkol rozeznat je protože spokojenost a štěstí se hodně překrávají. Určitě to nejsou moje myšlenky. jenom si nepamatuji, kde jsem se s tím setkal. Jenom mě to oslovilo a začal jsem to jednoduše užívat ve svém životě. Výsledkem bylo, že jsem přestal hledat moc štěstí, spokojím se se spokojeností. A k té se umím dopracovat i bez nějakého výkonu nebo aktivity vůbec :-)
Miloš Mášik
14.8. v 17:20
Právě dneska je pro mě velice jedoduché odpovědět. Dnes probíhá příprava ubytování pro religionisty, kteří přijedou ke mně na návštěvu v pátek. Religionistika je pro můj život něco velmi významného, takže tak :-)
Miloš Mášik
8.8. v 09:09
Zbavování se věcí je mojí agendou už několik let. No a jak jsem pokročil? NIJAK... jsem jak starý člověk, který se třese o veteš, protože to přece může být ještě užitečné. Vůbec netuším, jak a co konkrétně provedu. Vím jen, že musím odstěhovat z místa, kde bydlím a čím méně věcí si odnesu, tím méně místa budu pak potřebovat. Ale stále je to jenom v teoretické rovině. Ani nevím, co dnes vyhodím a přitom toho mám... No děs je pro mě tohle téma ale stále velmi aktuální
Miloš Mášik
17.7. ve 21:04
Pokořuji (se) každý den. Každý den jsem rád, že jsem se probudil a pokořil třeba smrt. Pokořil jsem i sám sebe tím, že jsem překonal strach z toho, že zavřu oči. Že jsem pokořil vlastní strach z blízké budoucnosti...
Petr Hofman
17.7. v 19:15
Já mám pokořování hodně. Spíš by u mě byla zajímavější otázka co pokořím já. A tam je mi jasné, že potřebuji pokořit mé nedostatky. Ale nejvíc mě stejně zajímá prostor mimo pokory. Pokora potřebuje srovnání něčeho k něčemu, že něco je větší než něco jiného. Tedy je nutno mít aktivní ego. Ale když se mi povede nevířit přemýšlení, tak zanikne srovnávání i potřeba pokory. Vše jedno pak jest. Nastane boží klid a vše je jak je.
Miloš Mášik
17.7. v 11:30
Dnes vysílání pronásledovaly technické potíže, takže mělo zpoždění, ale povedlo se.
petr samojský
14.7. ve 13:11
Potkat se s Bohem? Moje odpověď je, že prostě nevím. Osobně Boha nemám zadefinovaného. Je to pro mě něco, co mě přesahuje. Tedy i odpověď na takovou otázku mě přesahuje. Co když jsme všichni třeba v něm? Pak by taková otázka ani neměla smysl. Prostě nevím... Jako pravověrný něcista :-)
Miloš Mášik
11.7. v 10:13
Stredník na tému Boha a pani Bohovej bol u mňa zatiaľ jedným z najinšpiratívnejších. Respektíve som rád, že zastávam svoj osobný názor aký zastávam a vďaka Stredníku som si ho mohol len potvrdiť 🙃
Martin Oskorip
7.7. ve 13:33
Miloši, souhlas! Je fakt, že už to samotné slovo působí humorně, až satiricky, nebo jako zesměšňování, jak píšeš. Ostatně podobně vzniklo unitářství, jako výstižné zesměšnění. A řekl bych, že i tím, jak něcismus de facto zastupuje většinový názor, zaslouží si pozornost!
petr samojský
5.7. v 11:58
Já jsem líný něcista. V čem to mám jiné, je to, že pojem "něcismusus" nepodceňuji, nesesměšňuji a vůbec jej nevnímám nijak pejorativně. Mám za to, že jakýsi skrytý posměch vytváří ego člověka, které si potřebuje potvrdit svou velikost. Ego člověka vidí hodnotu ve složitém intelktuálním uchopení, které prokáže jeho znalosti, šíři poznání. No a jak je to v přírodě? Na rozkošeplné početí dítěte nepotřebujete brilantní intelekt. A jsem přesvědčen, že přesně tenhle princip platí i pro plně uspokojující uchopení všehomíra. Je jím něcismus chápaný v naprosté důstojnosti
Miloš Mášik
3.7. ve 13:36
Věřím v Boha,který je vším, t.j.je ve všem obsažen a vše je obsaženo v něm. Zdraví a krásné dny přeje Věra
Věra Zůdová
30.6. v 10:35
Nóóó´, já včera "duchovně pohostil" partičku, která působí pod názvem QueerPbram (a během letoška by se měla přetransformovat v regulérní zapsaný spolek), včera slavila 55 let od Stonewallu a jejíž členstvo bylo v průměru tak o 30 až 35 let mladší než já (někdo i o více než 40 let mladší - totiž jeden student a jedna studentka gymplu), písničkou začínající slovy: "Mládež je zkažená, no to je vážně síla. / Do pekla uhání a nejradši teď hned..." (ale taky svou verzi zuluského duchovního songu Siyahamba, včetně české verze "V boží záři všichni kráčíme", ale i dovětku dovětku "Je to hanba, že nám chcípnul kos"). Z toho, že to teď píšu, plyne, že jsem za to nebyl ukamenován ani jinak sprovozen ze světa (a dokonce ani vyzván k tomu, abych se vrátil do hrobu), neboli pbramské a okolní kvírstvo je natolik mírumilovné a tolerantní, že budu možná smět dorazit i příště.
starý sukničkář Miloš Hlávka
29.6. v 11:39
S duchovním pohoštěním je to v měm případě těžké. Mám pocit, že nemám co říct. Vše, co mi přijde na mysl, už bylo někým řečeno lépe. Takže já spíš bych asi nabídl pouze svoji přítomnost. A asi bych se spíš ptal.
Miloš Mášik
29.6. v 11:11
Oživení nekonečna ve mně? Napadá mě ticho. Zmlknout. Možná moje nekonečno začíná za bodkou za touhle větou.
Miloš Mášik
24.6. v 06:50
Věro, já bych řekl, že nepodmíněnost lásky je svým způsobem ideál, byť nemusí být v lidských silách jej realizovat. Ale stačí se k němu blížit, aby nám to bylo ukotvením, nasměrováním. Běžná láska, která je podmíněna, je prakticky řečeno takový obchod, něco za něco, byť ty recipročně směňované věci nemusí být vidět na povrchu, ale lze je relativně snadno vždycky objevit. Proto reflexe nad tím a snaha o nepodmíněnost může být dobrým duchovním cvičením.
petr samojský
17.6. ve 13:19
Teprve teď jsem si poslechla přednášku o receptu na štěstí. Líbilo se mi to, ty tři body jsou určitě správné. Jen s tím třetím - milovat, čili být láskyplná bez podmínek, si trochu nevím rady. K lásce k něčemu nebo někomu se člověk nemůže přinutit.Taková láska ve mě buď je nebo není. Kdo o tom rozhoduje, je to Bůh sám? Mám-li být láskyplná i k tomu,co nebo kdo se mi nelíbí, potřebuji k tomu návod - čili recept na recept. S pozdravem Věra
Věra Zůdová
12.6. v 11:11
Múj recept je poznání. Poznání toho, co je pro mně strategicky důležité. poznání světa přemýšlení a čirého vnímání. Poznání, co potřebuji opravdově a kde mi bohatě postačí iluze. Tím se mi povedlo mít plný a bohatý rajský život i když to z venku tak vůbec nevypadá. Ale to je taky důležité poznání. Není důležité jak to vypadá zvenku, ale jak se celkově cítím. no a unitářství mi hezky zapadá do mých potřeb :-)
Miloš Mášik
5.6. ve 12:42
Já si mír vyrobím jednoduše. Odovzdám se práci, ježdění. jde to jak to jde. Tím jsem v klidu. Tedy myšlenkovém. On ten jakýsi bazální stres tam je tak jako tak, ale to, co mohu ovlivnit, je v míru. Ale zda bych to dokázal dosáhnout i na úrovni státnické, to nevím
Miloš Mášik
29.5. ve 13:20
Je to mrzuté, ale dnes v druhé půlce shromáždění přestal fungovat mikrofon. Takže to není celé. Omlouvám se.
petr samojský
27.5. ve 12:11
Kdyby Ježíš měl svůj FB, tak by zablokoval většinu lidí ve smyslu...A hned malomocenství od něho odešlo. Pak mu nařídil: "Nikomu o tom neříkej! (Lukáš v 5. kapitole). I Ježíš byl duchovním trpaslíkem a naplnil přesně motto: Být slavným (velkým) až po smrti.
Petr Hofman
24.5. v 18:40
Já myslím, že Ježíš by facebook určitě používal. To by bylo pro něho určitě efektivnější k šíření svého přesvědčení o nadcházejícím konci světa, než se nechat ukřižovat.
Erik Novotný
23.5. v 10:45
Co by psal Ješua, kdyby zde byl dnes, na svůj fakebookový profil? Jenže provozoval by vůbec nějaký? Stálo by mu to za to?
Miloš Hlávka
10.5. ve 21:58
Jé, já mám s hřebíkem úplně stejnou historku! Třeba se to tak přihodilo každému? :-)
Jindra Pospíšil
9.5. ve 13:53
Já to mám tak nějak přirozeně. možná to souvisí s tím, že moje rozhodnutí nemají významný dopad na moje okolí. Jsem ve společenském postavení "dolů", které mi umožňuje poměrně jednoduché sladění myšlení a svědomí. Ale kdybych byl "nahoře", ve společenském řebříčku tak tam víc fouká. Tam se člověk zřejmě často dostává do situací, kdy je těžké to sladit.
Miloš Mášik
6.5. v 09:06
Ještě k tomu světlu. No já ho najdu, když si sednu za volant autobusu v práci. Najednou se usměju a jsem jako dítě na písku. Nevypadá to spirituálně, ale neřekl snad Ježíš, když nebudete jako děti, nevejdte do Božího království? No k tomu hledání. Mám slabé nervy. Jak na ně? No zacvičím si, dám trochu zátěže srdíčku a vyrobím mu trochu pozitivního stresu :-) Jenom to chce posílit vůli ... ale to už je jiný příběh :-)
Miloš Mášik
28.4. v 15:50
Doufám, že všichni dobře sledujete zVěstník, náš pravidelně týdenní zpravodaj! Takže víte, že teď ve středu se NEKONÁ středník -- máme květinovou slavnost v Praze. Mrkněte na program, pokud by vám to uteklo v informacích.
petr samojský
27.3. ve 12:22
Já vnímám spásu i tak, že v unitářství jsem našel své ukotvení. Že jsem si našel domov. Domovský přístav. A je to tím klidnější, že to není vázáno jenom na lidi s tím spojené, ale je to samotným místem, tedy chápáním skutečnosti, mojí pozicí vůči ní. Takže kdyby vše selhalo, stále vím, kam mám hodit kotvu a podrží mě to.
Miloš Mášik
21.3. v 15:40
Ještě odpověď Matyášovi, klidně mi napiš přímo na mail samojsky@unitaria.cz. Možností zapojení je hodně, domluvíme se.
petr samojský
20.3. ve 12:10
Já jsem unitářem i proto, že je to podpůrné prostředí pro člověka a řešení problémů je pro mně tím pádem jednodušší. Třeba v současnosti vše, co potřebuji řešit, je v konstruktivním a nikoliv v rozpačitém modu, kde bych nevěděl co s tím. Sám jsem tím pozitivně překvapen, protože jsem o tom vlastně ani neuvažoval
Miloš Mášik
20.3. v 11:26
Dnes přenos Středníku opět zamrzl, ani po několika restartech se to nepodařilo zprovoznit. Tak byl nahrán naživo a odkaz je tady vložený -- takže aspoň tak.
petr samojský
17.3. ve 21:54
Jsem pasivním návštěvníkem programů OŠS, napadlo mne, jestli by bylo nějak potřebné, abych se zapojil, třeba nějak pomohl. Anebo nějak přispět pár korunami?
Matyáš Švehlík
14.3. v 07:24
Škoda zamrznutého videa. Dobře se mi Vlastík poslouchá, příjemný a klidný hlas. Super poslech Může být Vlastík častěji? :))
Petr Hofman
13.3. v 11:29
Já bych si hned objednal terapeutická sezení u Vlastíka :-) Já to tak nějak teoreticky chápu, ale v praxi stále nekompetentně zakopávám. Určitě to není tak špatné, jako kdyych problematice nerozuměl, ale i tak se cítím být takový nějaký přibržděný... Moc děkuji za trefná a povzbudivá slova
Miloš Mášik
13.3. v 11:27
Dnes bohužel u vysílání došlo k technickým problémům, zamrzlo video a už to nešlo opravit. Takže je to jen jako audio nahrávka. Je to mrzuté, ale už se s tím nedá nic dělat.
petr samojský
7.3. ve 23:43
Čau, já to mám tak, pokud můžu být úplně upřímný, že druhé lidi na své duchovní cestě fakt nepotřebuji. Už tak jich mám kolem pořád dost, až moc. Takže aspoň ta spiritualita je moje vnitřní věc, ve které mám klid, soukromí a důraz na vnitřní práci.
Tomík
7.3. v 11:15
Tak jsem kliknul na obrázek a místo středníku na 6.3. tu vidím stále středník z 28.2. ... tak nějak se to asi nedaří .. :) .. ale neviděl jsem ho, tak si ho rád poslechnu ...
Pavel Oupický
6.3. v 11:22
Podle mně po duchovní cestě každý člověk kráčí sám ve smyslu, že ho nikdo nenese ani neveze. Člověk se může nechat věst nějakým směrem, ale je to stále jenom on sám, kdo kráčí tak jak je to jenom on sám, kdo žije a je jako samostatný jedinec. No ale je mnohem lepší jít spolu s někým. No a proto jsem přece unitářem :-)
Miloš Mášik
1.3. v 11:53
No já se raduji z toho otevřeného unitářského konceptu. Člověk je pro mně jako webkamera. On něco vidí. Něčemu rozumí. Má tedy svoji pravdu. Když se můžeme dívat na obrazovky vícero kamer, tak vídíme toho víc a umíme se v celku lépe orientovat. No a to mi dělá radost, že k jádru unitářství lze připojovat další a další webkamery a tím se rozšiřuje záběr poznání. No líbí se mi to :-)
Miloš Mášik
1.3. v 10:06
Zaujala mne ta báje, jak Bůh poslal na Zem Pravdu. I když je to samozřejmě nesmysl, bráno logicky, protože když se lidé hádali, tak už měli ty své malé pravdy, ne? Ale je to hezký symbol.
Matyáš Švehlík
22.2. v 11:40
Docela jsem se zastyděl. Když Bůh něco dělá, tak to dokončí a nějak to funguje. Mohl bych já už konečně dokončit základní balík unitářství pro Slovensko??
Miloš Mášik
14.2. ve 12:20
Zpřítomnit Boha, to zní jako výzva! :-) Docela mi překvapilo to srovnání Bůh jako pojem a Bůh jako tvůrčí princip. O co nám v životě vlastně jde.
Jindra Pospíšil
14.2. v 11:19
Já se musím opakovat. Pro mně je to vychutnávání si života a oblíbených činnosti. Uvědomování si toho v kontextu celého života a situace na celé Zemi jak teď tak i v minulosti. Jak je mi dobře. A je tam zase ten pocit vďěčnosti za to všechno.
Miloš Mášik
7.2. v 11:36
Já si To zpřítomním vděčností. Když jsem za volantem v práci, kterou mám rád, tak si vždycky uvědomuji jak je mi hluboce dobře a jsem vděčný Tomu za vše krásné, co mohu prožívat
Miloš Mášik
31.1. ve 12:41
Já to provedu v myšlenkách s pocitem vďečnosti. Vlastně tu vďěčnost cítím dost často a to mě naplňuje. Moc se mi líbí, jak zušlechřuješ ten středníkový prostor. Například ten zvuk té mísy mi navozuje, že se bude mluvit o něčem co se netýká jenom Země ale, že to má "nebeský" přesah. A taky jsem si uvědomil, že zanedbávám duchovní praxi. Vrátim se k ní. Pro mně je ideálním místo řidiče v autobusu. Maximálně se ponořím do vnímání, pěkně se mi zastaví přemýšlení a to já pociřuji jako spirituální ponoření do přítomnosti. V dopravě je stále co vnímat a dokonce i v dopravní špičce to má v sobě nebeský klid. Tak a dneska jdu na to !
Miloš Mášik
28.1. ve 12:14
K duchovní nezávislosti: Je to trochu pozdě, ale chci napsat něco o osvobození. Když to tady napíšu, tak to snad konečně i udělám... Já se potřebuji osvobodit od počítačové hry Train Simulator. je to možná k smíchu, ale já to hodně hraju. Proč to dělám? No dělá mi to dobře. Ale omezit bych to tedy mohl radikálně. Takže to je má spověď :-)
Miloš Mášik
28.1. v 11:59
Já už se vlastně ani nemodlím. Ale modlitbu chápu jako zdvořilé vyjádření svých pocitů. Kdybych opouštěl chatu, která je bez zaměstnaců jak je to zvykem v prostorách přírody Norska, tak bych do prázdna poděkoval. Člověk neví, zda tam někde není kamera, tak možná to poděkování někdo bude i slyšet. A pokud tam kamera není, tak je to stejně hezké, když takhle zakřičím do prostoru :-) Já se na užitek modlitby dívám tak jak to bylo řečeno tebou. Jsem přece unitář :-)
Miloš Mášik
5.1. ve 12:52
Miloši, ta poznámka o ignorování řidičských přestupků (druhých), protože za to nejsme placeni, je výborná! Zkusím si to vzít k srdci. :-)
petr samojský
1.1. v 15:30
K vině a odpuštění: Já tuhle problematiku znám a využívám ji ke svému prospěchu, takže odpouštím bez obtíží. Hezky je to pochopitelné taky na praxi řidiče autobusu. Instruktoři nám říkali ať se nerozčilujeme nad přestupky řidičů protože za to nejsme placeni. Za to jsou placeni dopravní policisté. Takže proč bych já jako řidič měl posuzovat cestního piráta, když mi to nikdo nezaplatí? :-)
Miloš Mášik
28.12.2023 v 08:14
Včera došlo na youtube kanálu k nějaké technické poruše, takže Středník 2023-12-27 Tři vzácné poklady duchovního života tam není dostupný. Omlouváme se za tu komplikaci.
petr samojský
13.12.2023 ve 20:06
Sokrates bylo dobrý téma, kam na ty myšlenky chodíte. :-)
Luky
30.11.2023 v 16:09
Já jsem se nedíval ani minule, tak to beru jako dobrou příležitost, takové donucení podívat se na to minulé přece jenom. :-) Měl bych k tomu nějaké výhrady. Nemáte třeba nějaká setkání, kde by bylo možno ty vysílání trochu probrat osobněji?
Matyáš Švehlík
29.11.2023 v 10:13
Dnes Středník nebudeme vysílat, jsou s tím technické problémy. Omlouvám se, ale klidně si pusťte ten z minulého týdne, protože ten neviděl skoro nikdo. :-)
petr samojský
28.11.2023 ve 20:31
Dnes jsem možná přišel na to jak to vyřešit s tou ůvodní a konečnou meditací .. Středník by měl skončit cinknutím na mísu o kdo by si chtěl ještě chvíli něco při meditační hudbě promýšlet, může si ji sám pustit znovu od začátku sám ..
Pavel Oupický
9.11.2023 ve 22:18
Pro mně zlo způsobuje negativní důsledky. Ty mi přijdou zbytečné. Já to beru tak, že je lepší neprodukovat negativní důsledky. Téhle logice přizplsobuji své konání a budu se o to snažit i dnes i zítra :-)
Miloš Mášik
2.11.2023 v 00:08
Já cítím vďěčnost za úsilí našich předků dopátrat se pravdy. Tolik světla pravdy, kolik máme dnes, podle mně ještě nikdy nebylo. Věčím, že kdyby otcové unitářství žili dnes, byli by nadšeni, kam až se poznání dostalo
Miloš Mášik
18.10.2023 v 19:28
Miloši, díky za otevřenost a upřímnost. Máš úplně pravdu, ty váhy jsou někdy velmi složité, je nesnadné vyrovnávat misky, zvažovat a hledat rovnováhu. A to zejména ve chvílích, kdy člověk je tak či onak postaven před rozhodutí osudu a nemá moc možnosti volby.
petr samojský
18.10.2023 ve 12:01
Já zažil minulý týden posun na vahách. Doktor mi blahopřál a řekl, že se operace vydařila a v mé krvní vzorce už není žádná stopa po rakovině... Já věděl vždycky, že zdraví je důležité, ale zažít si takovou situaci je něco jiného. Moje váhy se vyrovnaly už jenom tím, že nemám rakovinu. Najednou je všechno v pořádku. Nepotřebuji nic dosahovat, nikam cestovat no všecho je fajn. Ale je mi jasné, že váhy se mohou zase posunout... třeba si najdu přitelkyni a najednou ničeho nebude dost... už jsem to zažil... hodně depresivní situace... Váhy pojednou ukazují absolutní nedostatek všeho
Miloš Mášik
18.10.2023 v 09:30
Já nemám nějaké heslo. Jenom jsem si vědom, že jakákoliv negativita mě zatěžuje. Takže pokud se negativitě lze vyhnout, snažím se to udělat. Odpuštění a akceptování je hezký příklad jak si ulevit v nesnázích. Ale moc bych to nerozvíjel, protože nechci skončit v úvahách jakože teď mohu kohokoliv okrást, protože ten nápad jsem dostal docela přirozeně a všichni to budou bez problémů akceptovat...
Miloš Mášik
5.10.2023 v 11:25
Rád bych se zpětně vyjádřil k tématu, čemu věřím. Věřím, že unitářství je dobrá cesta k uchopování skutečnosti, tedy orientaci v tom, jak se věci mají. Já od víry až tak moc neočekávám. Víra je podle mně pouhý předpoklad. Až fakta později ukáží, jak to doopravdy je. Abslutně se ztotožňuji s tím, co píše Petr Hofman - kašlat na pravdu a hledat fakta. no a tím, že jevy nějaký čas obvykle trvají a člověk potřebuje na ně reagovat často předem, nějak se připravit, tak to ošetřuje vírou. Předpokladem a nějakým tvrzením. Ale až fakty později prokážou, co je pravda. Tam je jednoduše potřebné ji akcepotovat a třeba připustit, že jsme se mýlili. Myslím si, že lidstvo nemá dobře zadefinováno co to vlastně víra je a očekává od ní něco, co nemá. Něco jako očekávat, že v oceánu je břeh. Není tam a pevná půda je jenom paluba mé lodi. Tak si lidé pevninu vymýšlí, aby se lépe cítili. Jenomže je to iluze. A náboženské spory to dokazují. Takže možná shrnutí toho pro mně je, že poznání je jako ostrov faktů v oceánu neznáma. A pokud se někdo vydá na moře, měl by počítat s tím, že pevná půda tam prostě nebude. Že riziko omylu je veliké a důsledky moholu být fatální. Pokud se někdo bojí neznáma, ať radši o tom vůbec neuvažuje a na moře neznáma vůbec nevyplouvá :-)
Miloš Mášik
5.10.2023 v 10:06
Já nevím, zda jsem vůbec schopen nepodmíněnosti. Mám dojem, že jenom Bůh, tedy pokud existuje, nepotřebuje podmíněnost protože vše má a vystačí si sám. Myslím si, že člověk v principu je podmíněn, protože sám je nepatrný mravenec v universu, který je naprosto závislý od toho, co je kolem něj. Tedy podmíněnost vnímám jako přirozený postoj člověka vzhledem ke své podstatě. Já tedy tu podmíněnost spíše otáčím do výzvy nastavit ji tak, aby všechny podmíněné strany profitovali. Abych je nezneužíval. To jinak taky vnímám jako podmíněné protože když vztahy nezneuřívám, všichni se cítí dobře a vytváří prostředí, které je príjemné pro mně, což je zase můj profit :-)
Miloš Mášik
26.9.2023 ve 20:28
Svým studentům říkám - kašlete na pravdu, zajímejte se o fakta. Hledáte-li pravdu, prosím o budovu vedle na filozofickou fakultu. Pravda je "emét," tedy řecky alfa a omega. Lze to vyložit to, co je, zase jsme u toho faktu. A ještě Tě doplním, pojem "pravda vítězí pochází z nekanonického pokračování Ezdráše, která byla oblíbená ve středověku a kterou si rád četl i mistra Jan. Díky za Tvoji pravdu 👌😁
P. Hofman
25.9.2023 v 09:13
Já vlastně hned vím, co mi svědomí odpoví. Takže ani nemám zapotřebí klást otázku. Napadla mi totiž otázka: je nutné tolik odpočívat? Ale je mi už bez odpovědi jaksi naprosto jasné, že jsem jenom líný...
Miloš Mášik
20.9.2023 v 16:38
Jardo, komentáře zmizely jen krátce, předělávali jsme programování webu, tak to chvíli trvalo. Už je to zpátky, což je i dole vidět.
petr samojský
17.9.2023 v 18:09
Kam zmizely komentáře?
jarda lejsek
12.9.2023 v 07:40
Miloši, jak v sobě cítíš potřebu tvořit, být tvůrčí? Třeba když si sedneš ke klávesám, to v tobě krásně "řádí" tvůrčí rytmus vesmíru! :-)
petr samojský
12.9.2023 ve 02:46
Možná poprvé neumím na středníkovou otázku odpovědět. Určitě jsem se setkal s rytmem ve smyslu vibrací jakože atom je držen pohromadě vlastně vibrováním přičem vlastní hmoty je tam vzhledem k jeho velikosti nepatrně málo. Jak mě vnímají jiní lidé vlastně exaktně nevím. Sám jsem spokojen ale jsem si vědom, že mám hodně co zlepšovat
Miloš Mášik
4.9.2023 v 07:03
Byl to výborný podnět, perliček má každý dost, ale je snadné všímat si spíš těch šutrů. Myšlenka, že společenství je vlastně takovou trvalou perlou, je zajímavá, hlavně asi v tom smyslu, jak si to kdo uvědomuje a co pro to dělá. Třeba rodina je taky taková perla.
Jirka Menšík
3.9.2023 v 10:03
Otázka mě silně oslovila. V závěru bylo řečeno, že naše společenství by mělo být perličkou v našem životě. V mém životě je to opravdovou perlou a já ji zatím více využívám ke svému prospěchu v tom smyslu, že tak nějak přestavuji a betonuji novou konstrukci hodnot a zaměření ve mně. Doufám, že budu mít dosti sil, tu konstrukci potom jak bude provozuschopná, využít pro práci pro naše společenství v mnohem větší míře než dosud.
Miloš Mášik
27.8.2023 ve 04:55
Mo, ti, kdo jsou na nižším stupni lidskosti, nemusí skončit v nápravném zařízení. Někteří dělají docela bezva kariéru - a nemusí nutně jít zrovna o jednoho trpajzlíka z jakési chalupy v sousedství jednoho mauzolea zhruba v půli cesty z Tveru (na starších mapách to město najdete pod názvem Kalinin) do Rjazaně - i v našem českém prostředí bychom takové nalezli.
Miloš Hlávka
26.8.2023 ve 12:39
Chci se ještě vrátit k otázce boření. Já si tím vlastně prošel. vyrůstal jsem jako svědek jehovy a možná štěstím jsem se dostal k poznání, které zbořilo tehdejší můj svět. Díky nalezenému unitářství se mi povedlo ho zase postavit. Ale už tak, že celý koncept je na přestavby připraven a pokud se objeví potřeba něco sbořit, už to nebude problém. prostě se postaví něco nového a to ukáže, zda je to lepší
Miloš Mášik
26.8.2023 ve 12:18
Přijde mi až zábavné, jak se ta stupnice mění ve vztahu ke zdraví. Já jsem právě pár dní po operaci a nejvyššími hodnotami pro mně jsou najednou moct se vyspat, vylučovat a připravit si potravu, která tomu napomáhá :-)
Miloš Mášik
16.8.2023 v 10:24
Děkuji za podnětnou promluvu! Je těžké vnímat významné myšlenky a jejich autory pohledem jejich doby, jejich života. Je těžké vnímat i historii a oprostit se přitom prizmatu současnosti. Často včerejší den vnímám jinak, než jsem jej prožil, jen proto, že byl někým zhodnocen, kritizován nebo pochválen. Hledání odpovědi na dnešní otázku je tak těžší, než se může zdát. Alespoň pro mě.. Děkuji...
Tomáš Herajt
14.8.2023 v 08:14
Já dnes oslavím mnohotvárnost světa ježděním na měestském autobusu v Oslu na lince 37, která je nejvytíženější v Norsku. Obsluhuje čtvrť moslimskou, kozmopolitní centrum, vládní čtvť, čtvrř intelektuálů, pak dělníků, pak studentů a končí u akademické půdy univerzity. Je pro mně stále velmi zajímavé sledovat tu směsici světů která je přeto jedním
Miloš Mášik
3.8.2023 v 08:45
Já, osobně říkám, pro sebe, že víra je jako motýl, který je křehký a poletující. Jakmile na ni ale sáhneš, jakmile na ni naložíš knihy, motýla (víru) zabiješ. ✌️❤️
Petr Hofman
31.7.2023 ve 21:03
K otáze Mirka Dužníka -- shromáždění jsou každý týden, v našem pojetí si je každý můžeme udělat podle svého s tím, že OŠS zajišťuje vysílání promluvy; když mám dovolenou nebo z jiného důvodu Středník nemůže být vysílán živě, v ten samý čas běží repríza promluv z dřívějška. Takže je to pravidelně každou středu v poledne, jen někdy vyjímečně z praktických důvodů to není naživo.
petr samojský
28.7.2023 v 07:55
Vlastně jsem unitářem právě pro to, že je to prostředí, kde můžu žít v pravdě. Nenutí mě to prohlašovat něco za pravdu bez toho aby to šlo ověřit a nenutí mě to považovat ty, kterí se mnou nesohlasí za ty, kteří se mýlí. Já vycházím ze semiotiky, která učí, že vše se dá vyjádřit pravdivě a přesně pokud se dodrží jednoduchý vzorec: A z hlediska B znamená C. (Tak nějak se mi vybavuje jméno Lev Vygotskij, který s tím prý přišel... matná vzpomínka na předmět Sémiotika...) Čili rozhodující je uvedení hlediska, odkud to takhle platí. Třeba: bez hlediska: Země je placatá. s hlediskem: Kdysi lidé věřili, že Země je placatá. A možná i v dnešní době bychom našli něko´ho, kdo tomu věří. bez hlediska: Rusko vede spravodlivou válku. s hlediskem: Jan Novák je přesvědčen, že Rusko vede spravedlivou válku. bez hlediska: Zlí lidé půjdou po smrti do pekla. s hlediskem: Katolická církev učí, že zlí lidé půjdou po smrti do pekla. K jakémukoliv tvrzení, které může být nebo je diskutabilní lze uvést, kdo to tak vidí, případně od kdy, na jakém základu a podobně. Tím se do všeho vnáší přesnost a pravdivost. Tedy pokud někdo záměrně nelže nebo si není vědom svého omylu, který je prokazatelný ale on sám o tom vůbec neví. třeba váš soused tvrdí: Já vím, že moje žena je mi věrná. (A přitom vy s ní máte poměr... )
Miloš Mášik
28.7.2023 v 06:33
Nejprve bych chtěl opožděně k víře a kritickému myšlení: U mně se ta kultivace vztahu mezi vírou a kritickým rozumem spíše vztahuje na kultivaci toho kritického rozumu. To pak ovlivní ten vztah s vírou. jde o to, že kritický rozum může pracovat i s obsahy typu "lúčavky kráľovskej" (nebo aqua regia podle googlu). To v chemii rozpouští i drahé kovy. Logika taky múže obsahovat prvky, které rozpustí i kvalitní prvky víry a pak to celé jaksi ztrácí na významu. Prostě já to vnímám jako problém sofistiky. Pod pojmem sofizmus je na wikipedii: - Sofizmus alebo zastarano sofizma je tvrdenie zdanlivo logické, ktoré však dospieva k neprijateľnému záveru, buď svojou absurditou alebo zámerne nesprávnym použitím pravidiel dedukcie. Tradične sa pripúšťa, že sofizmus sa odlišuje od paralogizmu zámernou snahou klamať. Sofizmus možno tiež používať s cieľom šokovať poslucháča, a tým ho priviesť k hlbšej reflexii. Čo si nestratil, máš. Nestratil si rohy, máš teda rohy. Takže u mně je ta kultivace ve snaze prohlédnout propadliště sofistiky, ve které se můžu objevit nezáměrně díky slabinám logiky.
Miloš Mášik
24.7.2023 v 06:58
Bude nějaká přestávka ve vysílání Středníků? Jako jestli si třeba berete dovolenou. :-)
Mirek Dužník
12.7.2023 ve 12:16
Dnes se Středník vysílal se zpožděním, omlouváme se za technické potíže.
petr samojský
10.7.2023 ve 13:00
Miloši, tohle jsi řekl výborně. Je to vlastně další, takový šalamounský pohled. :-)
petr samojský
10.7.2023 v 08:09
Já vlastně nerozlišuji v mém životě mezi duchovním a neduchovním. Spíš se snažím vnášet do života chvíle čirého vnímání bez přemýšlení. To považuji za duchovní a pak samozřejmě naše unitářské aktivity, které i bez jakéhokoliv duchovního zámeru pro mně duchovní rozměr mají. protože mě to prostě vytrhuje z běžného života do prostoru unitářaství a samotný tento posun je to navíc, co naplňuje můj život.
Miloš Mášik
9.7.2023 v 09:42
Ale já jsem si ho sice s nějakým zpožděním pustil .. :) .. a poslal jsem k němu i reflexi, tak doufám, že se někde neztratila .. :(
Pavel O.
5.7.2023 v 19:44
Dnes jsem nemohl jet do Prahy vysílat Středník, tak jsem nabídl téma Duchovní a světské, které už bylo před třemi týdny. Ale nikdo si ho tenkrát nepustil, takže se to vlastně hodí! Doufám, že ta myšlenka a podnět k něčemu bude!
petr samojský
2.7.2023 v 08:27
K tématu život jako výzva nebo osud. No moje představa je brát to ani tak ani tak a prostě to príjímat také jaké to je. Určitě se snažit ovlivňovat k dobru, co můžu, ale v zásadě to jenom akceptovat
Miloš Mášik
2.7.2023 v 08:09
S tématem kvásku rezonuje moje podstata spirituality. Pod kváskem rozumím vnímámí a pociťování a pod kvasnicemi přemýšlení. Když zakopnu a jenom pohlédnu, že je tam schod, automaticky se to zařadí do jakési databázy, že už vím, že tam ten schod je vnímám a pociťuji už další věci, vytvářím minimum pohnutí nebo emocí, nevznikne žádný problém, život jde hladce dál. Ale po zakopnutí, člověk zvykne nasypat kvasnice a začne klít. Zamračí se a vytvoří negativitu a problém. Sám se vyžene z ráje. Přitom kvasnice nebo přemýšlení jsou užitečné, vždyť umožňují pokrok. Ale rád bych je používal jen opatrně a jenom tehdy, když je to opravdu zapotřebí. No a v případě zakopnutí kvasnic určitě zapotřebí nebylo :-) Je to o tomhle, že jo?
Miloš Mášik
21.5.2023 v 10:02
Já tak nějak jenom jsem. Myslím, že je to v souladu s tím, co jsi o bytí říkal a mám radost z toho, že jsem to pochopil a zavedl do svého života. Jakoukoliv tvořivost beru jako hru, která to mé bytí obohacuje i když ono je bohaté i beze všeho
Miloš Mášik
10.5.2023 ve 21:40
Pro Miloše: No jasně! Tvůj kaktus byl úplně první! Jen škoda, že jsi ještě nesdílel fotodokumentaci! :-)
petr samojský
10.5.2023 ve 13:04
Co můj Lotus? Tedy kaktus ve tvaru lotosu. Byl přece zasazen s tvým požehnáním, Petře! Lze ho považovat za rostlinu hodnou titulu strom?
Miloš Mášik
28.4.2023 v 11:27
Vladěno, k tvé otázce -- určitě je to možné, byť je to teď trochu složitější oproti dřív, kdy Středník byl vysílaný přímo z Komunitního centra Unitaria, kde byl volný přístup doslova z ulice. Teď je třeba dát vědět předem, ideálně mailem na samojsky@unitaria.cz
petr samojský
26.4.2023 v 09:00
Ještě připomínám, že by bylo fajn se zapojit do naší akce Sad OŠS. Zasadíte si strom? Ideálně to napište na web!
petr samojský
26.4.2023 v 08:57
Mně se to prostředí, ze kterého je to teď vysíláno, líbí o dost víc, než jak to bylo dřív. Jednodušší struktura je taky lepší. Ráda bych se někdy přišla podívat osobně, je to možné?
Vladěna
24.4.2023 ve 13:29
Ahoj, odpovídám na dotaz Petra, jak vám to přijde v novém. Mě se to líbí. fakt se mi líbí to cinknutí jako pauza. Jasně říká, teď něco končí a teď něco začíná. Asi bych měl nějaké nápady na design liturgického prostoru, ale to se pobavíme in natura. Měj se, děláš to dobře :-)
P. Hofman
24.4.2023 v 07:30
Pavle, vysílání se zapíná několik minut před samotným začátkem, na konci to necháme doběhnout cca půl minuty. Symetrické (tj stejně dlouhé?) to asi být nemusí? Měl jsem dojem, že ti šlo hlavně o to, aby to na konci nebylo úplně useknuté, což teď tedy už není.
petr samojský
16.4.2023 v 08:41
Znovu připomínám tu asymetrii v meditační melodii na úvodu a v závěru našeho virtuálního shromáždění .....
Pavel Oupický
10.4.2023 v 07:30
Už pár týdnů máme Středník v nové podobě. Je to jednodušší, bez hudby, v jiném prostředí. Připadne vám to lepší než dřív, anebo spíš ne?
petr samojský
9.4.2023 v 09:43
Já dnes budu více cvičit ve smyslu hýbání se. Věřím, že se půjdu i proběhnout po okolí. Vím, že pokrok v jiných věcech je ovlivněn mým zdravotním stavem a kondicí. i počasí mi dneska přeje, takže plán vypadá dobře
Miloš Mášik
2.4.2023 v 10:18
Já mám pocit, že vztah s tím, co mně přeshuje udržuji třeba dýcháním. Když vnímám své dýchání a vše, co jsem schopen vnímat a mám ticho i v mysli. Pouze dodatečně při zapojení přemýšlení dokážu ten stav nějak popsat a hodnotit. Myslím si, že přemýšlení to narušuje. Takže cokoliv, co o Bohu říkám je podle mně nepravdivé. Tak jako na jednoduché kalkulačce s 6 ciframi se při potřebě vyššího počtu cifer objeví ERROR. vždycky. Přitom je jasné, že to lze spočítat, ale ta jednoduchá kalkulačka při naprosto všech pokusech ztroskotá.
Miloš Mášik
26.3.2023 v 10:46
Já dnes rozvíjím dobro poslechem více středníků, ke kterým jsem se ještě nedostal. Nuže mám opravdu hezké nedělní poledne. Moc děkuji, Petře, že pro nás Středník děláš !
Miloš Mášik
1.3.2023 ve 20:04
Jindro, díky za odezvu. Myslel jsem to tak, že když člověk "zavíjí" svou osobnost místo aby ji rozvíjel, dostává se tím tak do područí (ega, komerce, náboženství atd). Skutečná vnitřní svoboda získávaná harmonickým rozvojem osobnosti nám pak pomáhá být pánem svého života.
petr samojský
1.3.2023 v 17:32
Dnes to bylo moc zajímavé, jen si říkám, jak se to navazuje na téma o otrokovi a pánovi? Nechci do toho rejpat, jen mne to tak napadlo, když jsem to sledoval.
Jindra Pospíšil
15.2.2023 ve 21:01
Kde se setávám s bohem? Výborná otázka, děkuji. Ano, co je bůh, také dobrá otázka. Setkám se s něčím, co vnímam jak o víc než já, když medituju, když učím, když píšu, když vařím pro rodinu, když jsem na procházce, když se bavím s přatelem, skoro kdykoliv když si uvědomím, že nejsem jen já. Jinak, než slyšet děsívý příběh o vraždě, bylo by zájímavé slyšet víc konkretních příkladů - kde se lidé setkávájí s Bohem, třeba hystorických, třeba i současné místa, a jaké ty místa mají různé duševní a duchovní významy. To by mi určitě obohatilo. Díky za shromaždění a inspiraci. :-)
Alexander Komlosi
13.2.2023 ve 14:34
Na duchovní cestě opravdu "svobodu" nepotřebuju. Protože duchovno je v podstatě Svobodou.
Ondra Drhlík
13.2.2023 ve 14:32
Jak píše Miloš, to je typický příklad omezení svobody! Toho je kolem nás spousta. Ale na druhé straně jaké by to bylo, kdyby taková omezení svobody nebyla? Docela anarchie, která by nemálo lidí hodně bolela.
lukáš maňas
11.2.2023 v 08:20
Já to vemu z druhé strany. Jsem omezen zdravím, dopravními předpisy, množstvím peněz na účtu ale vnitřně se cítím být naprosto svobodný. Navíc to umocňuje naše unitářství, které je pro mně velice příjemně otevřené
Miloš Mášik
6.2.2023 v 10:35
Jak jste si všimli, Středníkové shromáždění prochází změnami. Momentálně jsme tedy v takové fázi mezidobí, správní sbor vyhodnocuje dotazník od členů. Od 22. 2. by Středník měl mít už ustálenou podobu.
petr samojský
17.1.2023 v 18:58
Přimlouval bych se za to, aby konec Středníku měl delší tu meditační melodii .
Pavel Oupický
15.1.2023 ve 12:43
ke středníkové otázce o neviditelné církvi: Ani jsem nevěděl, že jsem zajedno s Komenským :-) Celé to bylo jako to vnímám já. Naprosto souhlasím. nejdůležitějsí je pro mně to neviditelné ale bez toho viditelného chybí sdílení takže myslím si, že je jednoduše nevyhnutné akceptovat nevýhody viditelné církve. Ale i tu neviditelnou je podle mně vidět v tom, že lidé, kteří do ní patří, ďělají svět lepším. To mi přijde jako poznávací hledisko
Miloš Mášik
15.1.2023 ve 12:38
ke středníkové otázce, co je pro mně svaté: Myslím, že jsou to právě chvíle ve spojení s unitářstvím, které dávají jakýsi pocit svatosti. jinak se snažím vnášet svatost do celého života. Tím nemyslím nějakou puritánskou svatost ale spíše nějkou rozmnou míru důstojnosti
Miloš Mášik
15.1.2023 ve 12:35
Ke středníkové otázce ohledně posledních 24 hodin: Co mě napadlo jako první, tak bych poděkoval vám jsko unitářům, že mi vytvořili zázemí v životě a dali mu opravdovou kvalitu. A asi bych chtěl poděkovat všem s kým mám nějaký aktivní kontakt.
Miloš Mášik
11.1.2023 v 16:21
P.S. Video zpřed týdne takto přehrát lze, zpřed dvou týdnů také, zpřed tří týdnů ne. MH
Miloš Hlávka
11.1.2023 v 16:19
Video se přímo ze stránky https://sirsispolecenstvi.cz/programy/strednik/ nepřehrává. V příslušném okně se místo přehrávání objeví následující bílý nápis na černém pozadí: Video není k dispozici. Přehrávání na jiných webových stránkách bylo vlastníkem videa zakázáno Přehrát na YouTube . Přitom před pár měsíci to přehrát šlo. Že by změna nastavení? A k čemu tedy na stránce to okno pro video je, když to v něm přehrát nejde?
Miloš Hlávka
28.12.2022 ve 22:41
Pěkné povídání. Doplním, nevím jak v Čechách, ale na Moravě se konají lampionové průvody dodnes, akorát se neslaví VŘSR, ale chodí se uspávat broučci. 👍 Přeji hezké sváteční mezidobí.
Petr Hofman
28.12.2022 v 17:39
Svatý čas života je pro mně spjatý s radostí. Třeba když zalézám pod peřinu a dívám se do ohně, tedy do jeho nahrávky v tv. Ale opravdovou svatost pro mně reprezentuje čas, kdy sleduji unitářský program. je to důstojné plné útcy k neznámému a orientuje mně to k uvědomování si posvátnosti života či bytí. Jsem za to vďěčný a vidím v tom taky jeden z kořenů proč jsem vlastně unitářem. No právě abych si více uvědomoval posvátnost života
Miloš Mášik
27.12.2022 ve 13:20
Jak jste si asi všimli, přešli jsme na vlastní youtube účet (dříve jsme fungovali z Unitaria Praha). Teď to trochu zlobilo, že se video neukládalo v obrazovce, ale snad už by to mělo být dobré. Pokud by nebylo, stačí tam jen kliknout na shlédnout na youtube. Omlouváme se za komplikace, časem se to vyladí.
petr samojský
23.12.2022 v 10:39
Myslím si, že my unitáři, máme podobný pohled na základní motivaci našeho jednání. Považuji za nejlepší prostě dělat, to co je dobré pro celou zemi a většinu lidí byť je to jenom nějaká drobnost. Vždyť i oceán je složen z kapek vody. Pokud já chci ven z víru myšlenek, které nejsou konkrétně konstruktivní, tak nasadím Tolleho přesycené vnímání a myšlení jednoduše zastavím. pokud to zaměřím na pozorování svých zdravotních potíží je to mindfulness od Zinna a zase je klid. Pokud mám u toho elementární příjemné pocity, tak zařívám elemtární nádherné bytí. Všechny otázky jsou pryč. Je jenom nádherné bytí. Bez času, příčin či obsahu
Miloš Mášik
5.12.2022 v 16:47
Co se týče hněvu já se zlobím málokdy. Myslím tedy nějakou zlobivou reakci. Přijde mi to zbytečné. Vlastně mám asi strach z následků hněvu. Že situaci ještě zhorším
Miloš Mášik
11.10.2022 v 06:34
Velmi pěkné zamyšlení mezi vírou a věděním. Opravdu mnohdy přijímáme mnohé věci jako fakt a přitom jim jen věříme. Kdo z nás kontroloval p. Hubbleho, když počítal rozpínání vesmíru.... Dííííky
P. Hofman
5.10.2022 v 16:27
Překvapilo mne, jak jsi, Petře, dnes vystihl tak komplikovanou otázku, jako je rozdíl mezi věřit a vědět. Na první pohled tam jsou jasné rozdíly, ale vyhmátl jsi zajímavé spojitosti. Musím o tom teď ještě přemýšlet, a to mne překvapilo. Čekal jsem spíš nějaké kázání o významu víry.
lukáš maňas
26.9.2022 v 06:09
Miloši, v tom s tebou úplně souhlasím. Pod toleranci se dá schovat ledasco, třeba i nedostatek odvahy.
petr samojský
21.9.2022 v 10:28
Já si všiml, že tolerance hezky zakryje taky obyšejnou zbabělost. Když se bojím, že můj nesouhlas způsobí, že dostanu nakládačku, tak se tvářím, že jsem tolerantní... bohužel můj případ... Tolerance určitě herzky dokáže zakrýt nezájem, lhostejnost, lenost či zbabělost. K tomu poměru láska versus tolerance. Láska je podle mně aktivní, dělá se něco pro jiného. Tolerance může být bez jakékoliv aktivity. Takže možná aktivita? Mně osobně stačí, když mě lidé kolem tolerují a spolupracují. Milovat zrovna mě nemusí :-)
Miloš Mášik
14.9.2022 v 09:56
Možná nejvýznamnější duchovní pravidlo pro mně je něco jako "bdělá otevřenost". Tedy sledovat jak se co děje a dolaďovat svůj postoj vzhledem k realitě. V posledním období moc bdělý tedy nejsem, takže je co zlepšovat :-) Ještěže máme záznamy předešlých programů. Dneska jsem objevil, že jsem neodpověděl Jirkovi Ulmanovi na dotaz. Zatím je to koncept a moc tam není k vidění, ale link je https://jaksemas70.webnode.sk/ Tedy omlouvám se, pokud to nepatří sem do koměntáře ale tak se to nějak vyvrbilo :-)
Miloš Mášik
12.9.2022 v 09:38
POZOR POZOR, teď ve středu bude Středník naživo vysílán o 30 minut dříve, tj v 11:30. Jinak pak bude samozřejmě k dispozici záznam.
petr samojský
30.8.2022 ve 20:08
Ano, teď už naživo.
petr samojský
28.8.2022 v 16:17
Čauky, tak teď ve středu už to bude zase naživo?
Ondra
8.8.2022 v 15:42
Mně to úplně nevyhovuje, protože se těším na "živé slovo", a to i když to nestihnu ve středu v poledne. To vlastně nestíhám skoro nikdy. :-) Ale pak vím, že to proběhlo ten týden "pro mne" a je to pořád tak nějak živé. Když je to už starší, tak je to už prostě staré. Ale důvody úplně chápu a nevadí mi to, když to vyjde, klidně si dám i reprízu.
Jirka Ulmann
25.7.2022 v 10:53
Jak se díváte na opakování některých Středníků ze záznamu? Potíž je v tom, že je to hlavně kvůli mně, že jsem na dovolené a různých cestách. Mohl bych to udělat tak, že bych třeba Středníkovou promluvu vysílal z různých míst, ale neměl jsem dojem, že byste to uvítali. Co si o tom myslíte?
petr samojský
10.7.2022 ve 22:49
Miloši, o jakém projektu píšeš? Jak to souvisí s tou unitářskou akademií?
Jirka Ulmann
7.7.2022 v 09:47
Já teď opravdu unitařím. Hraju si se svým projektem v pc a zase mám nový nápad, že bych nemusel zaslat hotový projekt v rámci unitářské akademie, ale jednodušu ho udělat jako jednoduchou webovou stránku a odeslat jenom link. Takový mám dneska nápad. Až se divím, že v měm věku se mi něco takového přihodí. No já tedy mám jako odpověď na středníkovou otázku jenom pokračovat v mém dnešním úsilí. Mám totiž volno tak proto ten luxus :-)
Miloš Mášik
4.7.2022 v 07:55
Jak to kdo máte -- zkoušeli jste tu Metta Suttu? Je to skvělá věc, tedy aspoň z mého pohledu. :-) Jinak to video je teď už dole na konci stránky.
petr samojský
4.7.2022 v 07:29
Miloši, projevit laskavost k sobě samému je někdy prospěšnější, než ji projevit celému světu. :-) A nakonec ta vyzařovaná láska patří i tobě.
petr samojský
3.7.2022 v 09:58
Já si tenhle středník pustil v neděli. To už nemám na plánu setkat se s nikým. Takže laskavost bych mohl projevit k sobě. Ale tam ji projevuji přehojně až si spíše myslím, že bych ji mohl v tomhle směru zredukovat a nějak se přitlačit k činnosti... Ale zase je přece neděle... :-)
Miloš Mášik
22.6.2022 ve 21:43
Mě úvaha o tom, co potřebuji uctívat vrací k tomu responzivnímu čtení. Je to to, co nás přesahuje, zázrak života. Proto mám potřebu si to nejenom jaksi běžně uctít, ale vysloveně uctívat. Jako něco velkého. Velkého, co nás přesahuje. A právě unitářství vytváří otevřený prostor, který já pro tohle potřebuji.
Miloš Mášik
21.6.2022 v 08:54
Tedy to bylo depresivní, Petře řekl jsi už múžete přepnout počítač, je konec... Když jsem si to dal do souvislosti s nadějí... :-) Já si chodím pro naději do unitarie. To je jasné. kam jinam bych chodil? :-)
Miloš Mášik
20.6.2022 ve 13:58
Tak zvuk se podařilo zlepšit, už je to bez brumu. Jen ještě zesílit úroveň, zkusíme to zase příště! Jak to kdo slyšíte, je to dost nahlas?
petr samojský
8.6.2022 v 10:17
Já jsem takový očikulič pohodokoukavý :-) Jinak tenhle formát středníku se mi moc líbí. jsem sice očikulič pohodokuokavý ale to neznamená, že se mi něco nemůže specielně líbit :-)
Miloš Mášik
8.6.2022 v 09:03
Já neumím odpovědět na středníkovou otázku ohledně rozšíření tolerance. Já to mám otevřené a tak nějak přirozeně se to obejvuje podle potřeby. Spíš jsem si uvědomil, že hodně věcí spíše snáším než toleruji. Tedy takové, kde stejně nic nezmohu a nanejvýš bych dostal do nosu... Ale říkám si, že jsem tolerantní abych nepřiznal, že mám v kalhotách plno :-)
Miloš Mášik
1.6.2022 v 11:31
Omluvte zhoršenou kvalitu zvuku, trochu s tím bojujeme. Ale jsme na stopě, je to špatným kabelem, výměna je na cestě.
petr samojský
1.6.2022 v 11:30
Jirko, je mi jasné, že ty pojmy jsou složité, když se na ně podíváme odbornějším pohledem. Já to bral jednodušeji v jejich kontrastu: charakter = povaha; orientace = to, co člověk upřednostňuje, v případě zmíněné sexuální orientace pak přirozenost.
petr samojský
1.6.2022 v 11:27
A jak, Petře, rozlišuješ charakter od orientace?
Jirka Ulmann
29.5.2022 ve 14:49
Až si příště koupím hamburger, tak si na tuhle promluvu určitě vzpomenu! Je to tak, dávám si ho, když spěchám. A duchovno, to uspěchat nechci. Dobrá a trefná promluva!
František Veselský
26.5.2022 ve 13:17
pro mně náboženství znamená ošetření prostoru neznámého. pro mně je více důležitá forma než obsah. Tedy jak s tématy naložím. Právě proto mi unitářství naprosto vyhovuje :-)
Miloš Mášik
11.5.2022 v 10:35
společenskoozdravný potenciál unitářství
Miloš Mášik
27.4.2022 v 11:12
Ještě bych chtěl reagovat dodatečně na předcházející středník jelikož jsem se na něj podíval až o týden později. Já neumím nazvat smrt nějak jinak. Spíše jsem zvyklý ji užívat v jiných významech. Když má třeba autobus poruchu, ptám se přes rádio dispečera, zda můžu autobus "usmrtit". To znamená vypnout i baterie aby i všechen software "zemřel". Po několika minutách se otočí klíčkem zapalování a nastává "znovuzrození". Možná až 95% poruch se takhle prostě spraví. Takže smrt mi příjde jako uspokojivý název pro stav úplného vypnutí. S tím ale souvisí i poslední středník o přítomnosti. Když jsem ponořen ve vnímání, tak otázka smrti prostě neexistuje. Ta je jenom v myšlení. Ve vnímání to buď funguje nebo ne. A když to nefunguje, tak to prostě zmizí. Není tam nic negativního ani pozitivního. Jenom on a off. Svítí nebo nesvítí. A pokud se to vypne, už se nelze vynořit nad hladinu a připsat tomu nějakou polaritu. Ale osobně to nemám zcela vyřešeno. Jsem tak deformován dosavadním životem, že se mi na pozadí obvykle vynoří nějaký strach zda není pravdivé nějaké uční o smrti. Třeba, že se vzbudím jako otrok a budu si to nějak pamatovat, že jsem chtěl mít pokoj a ono se to nestalo, ba stalo se něco mnohem horšího než jsem čekal... :-)
Miloš Mášik
27.4.2022 v 10:30
Já přítomnost vnímám jako úplné ponoření se pod hladinu. Tak aby nic nečouhalo ven. Nad vodou je pro mně svět myšlení, tedy hodnocení, štěstí a tak. Tou vodou je vnímání všeho druhu. Když jsem pod hladinou, to je ta doba plnosti a přítomnosti. Plnost je automatická, protože vodu mám všude kolem těla. Ale v této době je myšlení zcela vypnuto. Když si řeknu, že tohle je můj život, to pro mně znamená, že jsem hlavu vynořil nad hladinu abych použil myšlení. Když se zase ponořím, tak tam nemůžu nic říkat, nic si myslet, jenom plně pozoruju. Do toho spadá také pozorování pocitů, takže sice nemyslím, ale mám přehled a vím jak se cítím. Tedy v tomhle stavu nevím nic o štěstí či plnosti ale vím, jak se cítím. A pokud mě nic zrovna nebolí, tak se naprosto přirozeně cítím dobře až báječně. Ale tohle můžu zhodnotit až když se zase vynořím. Organizmus má jakousi paměť. Dá se vybavit dodatečně jak mi bylo v tu dobu, když jsem nemyslel. Takže já nijak nehledám nějaký bod nebo čas, kdy bych žil naplno. Pro mně je to jenom o ponoření a to lze téměř kdykoliv. No ne teď, když píšu tohle. To potřebuji myšlení. Ale třeba teď... a už jsem zase nad hladinou, protože zase píšu :-) Tak to byla ukázka mého okamžiku plnosti jak to já vnímám :-)
Miloš Mášik
20.4.2022 ve 20:57
Zrovna, jsem o tom, Petře, přemýšlel. Docela jsi ťal do živého. Je to strašně těžké téma a obdivuju, jak jsi to dokázal probrat v takhle krátkém středníkovém formátu, a přitom docela ze šířky.
Jirka Ulmann
20.4.2022 ve 20:55
To jsem tedy zvědav na reakce na tohle téma o smrti. Připadne vám temnné, depresivní, sotva na něj přijde řeč? Anebo něco jiného?
petr samojský
20.4.2022 v 08:24
No já zasytil duši naposled na oslavách 100 výročí českého unitářství. Tam jsem se cítil opravdu příjemně nasycen a udělal se mi duchovní velblboudí hrb". Mám tedy nějaké zásoby, kdyby mi duchovna někdy zachybělo :-)
Miloš Mášik
27.3.2022 v 10:14
Já mám v zahradě hezky. To se mi povedlo. Je tam uklizeno. Ale mohl bych i něco pěstovat. Snad dneska něco i zasadím.
Miloš Mášik
17.3.2022 v 11:16
Já se ponořím do své práce řidiče autobusu. To mě sladí s běžným pulsem města a je bude mi dobře. Je to neformální praxe mindfulness a funguje mi to.
Miloš Mášik
13.3.2022 v 19:20
Miloš Mášik promluvil jistě z duše mnoha z nás. :-) Akorát pak by se nejspíš rozdělilo na mnoho druhů a poddruhů, to bychom se ještě divili, co všechno je v unitářství možné. :-)
petr samojský
13.3.2022 v 08:54
Já bych chtěl žít ve světě, kde unitářství bude státním náboženstvím všech národů a států :-)
Miloš Mášik
23.2.2022 v 11:20
Myslím, že jsem drobet zpomalil už tím, že jsem se po nějaké době na Středník zase mrknul. ------------------------------ Jinak s tím, že mezi 12. a 14. stoletím se život až tak nezměnil, bych aspoň pokud jde o Čechy, ne zcela souhlasil. Právě ve 13. století (zejména za Přemysla Otakara II.) proběhla vlna zakládání královských měst, z nichž většina si svůj význam podržela dodnes.
Miloš Hlávka
16.2.2022 v 09:07
V současné době je to ruský prezident a pak všichni, kteří rozhodují o tom, zda bude válka nebo ne. Pokud by to slunce v duši měli, tak by asi nic takového nevymýšleli... No a pak celému světu :-)
Miloš Mášik
9.2.2022 ve 13:07
Tak komu jste dnes popřáli slunce v duši?
petr samojský
30.1.2022 v 08:53
No. Dneska sleduji tenhle středník - tedy je neděle :-) Pak shromáždění a pak se vidíme přes web taky večer. Dneska mi to zapasovalo jak z knihy :-) Já ale duši vnímam jinak. Jako prostor mimo mysl. je to čisté. Potřebuji zavést do svého života více praktik, které mě tam dostanou. Tak to nějak vnímám já nebo si to vysvětluju
Miloš Mášik
21.1.2022 ve 13:10
K Duchu svatému se neumím vyjádřit. Pro mně je to konstrukce textu umožňující rozepře. Ale nějakou psychologickou stopu v sobě nevidím takže vlastně nevím oč jde. V mé spiritualitě problematika svatého ducha nehraje žádnou roli. Pokud se pod tím nemyslí něco jiného než to chápu já tedy...
Miloš Mášik
10.1.2022 v 07:01
Jak to bylo dřív, že se kalich na konci taky zhasnul, to mi přišlo lepší. Teď to končí tak nějak překotně.
František Veselský
29.12.2021 v 18:51
Petře, za mne dobré. Sice mi chybí víc hudby, ale je to takhle šetrnější k času, což taky vítám. Ono to vlastně bylo dřív až trochu moc zdlouhavé, takže jsem si to stejně překlikal na promluvu a pak vypnul.
Jirka Ulmann
27.12.2021 v 18:54
Tak co říkáte upravenému formátu Středníku?
petr samojský
23.12.2021 v 10:10
Všichni jsme nějak inspirováni Bohem (Bohyní, Unibohem, Unibohyní,...), jen tu inspiraci - ten hlas shůry pochopit a nepokazit to. Byl totiž jednou jeden člověk, který viděl nedobrý stav světa kolem sebe. A slyšel hlas shůry, že by s tím mohl či dokonce měl něco dělat. A tak o tom napsal knížku. A znovu slyšel hlas: "Něco jsi nepochopil, něco tam máš špatně..." Než ten hlas dozněl, ten člověk pravil: "Já vím, nestačí o tom kecat či psát, je potřeba to uvést do praxe..." - a než se ten hlas stihl znovu ozvat, ten člověk se do toho pustil. A netřeba už říkat, jak se jmenoval, zmíníme-li, že ta knížečka (v prvním vydání prý plná pravopisných chyb) nesla název Mein Kampf...
Miloš Hlávka
19.12.2021 v 19:47
Pozor, milí přátelé, kdo sledujete Středník naživo, tentokrát bude upraven program tak, aby to pro vás bylo "svižnější" co do průběhu a délky. Uvidíte. A dejte pak vědět, jestli vám nový formát připadne lepší.
petr samojský
1.12.2021 v 11:05
Přeji klidný adventní čas a zdravím do Prahy.
Eva Jílková
24.11.2021 ve 20:25
Já to poslouchám vždycky jen jako audio, protože u toho dělám jiné věci, tak jsem si ničeho nevšimla. Ale ze zvědavosti se na to kouknu. :-) Obdivuju jak to zvládáte takhle pravidelně zajišťovat, co s tím musí být práce.
Jitka Jirásková
24.11.2021 v 18:48
Mně to bylo divné, jak se to sekalo. Teď abych si to pustil ještě jednou! :-)
urbánek
24.11.2021 v 18:47
Dnešní Středník jsme museli nahradit záznamem v počítači (obsah je stejný), protože v přenosu došlo k chybě a bylo to trhané. Teď je to tedy už v pořádku.
petr samojský
1.11.2021 v 07:30
Jirko, záznamy se průběžně přesouvají, takže starší můžeš najít dole tady na stránce. Prostě posuň stránku dolů a uvidíš je tam.
petr samojský
31.10.2021 v 16:26
Přijde mi škoda, že se takhle koncem týdne maže to video z minulého středníku. Rád bych se k tomu i vrátil.
Jirka Ulmann
24.10.2021 v 08:28
Slib ve mně vyvolává pocit závazku. Povinnost. Musím. To ale není problém. Ten já osobně mám v tom, abych nezapoměl na to, co jsem slíbil... nazývám to "panica sklerotica"...
Miloš Mášik
1.10.2021 v 15:38
Je moc škoda, že nedokážeme nějak skloubit to, co se odehrává na Středníku v Unitarii a to, co prožíváte vy, kdo jste přítomni po internetu. Přítomní píší odpovědi na středníkovou otázku na stužky a pak je vplétají do Středníku (ale to je asi jasné, je to ten stůl, co je na záběrech). Doma si to můžete napsat jen pro sebe... Ale taky to můžete sdílet tady! Jako Miloš to udělal, díky za to, Miloši!
petr samojský
29.9.2021 ve 22:21
Mým vzorem je kdokoliv, kdo udělá něco nebo říká, co mě osloví. Určitě jsou to autoři knih, které mám rád, třeba Tolle nebo Osho. Ale teď mám přátele v unitářích, kteří jsou mi blízcí a to vnímám jako důležitější než tvoření nějaké hierarchie, kdo je lepší než druzí. Líbí se mi Tolle když říká: Necitujte Buddhu. Buďte jím. :-) No a jaké úrovně člověk dosáhne taková ta jeho úroveň bude :-)
Miloš Mášik
15.9.2021 v 18:39
To dnešní bylo složité, je to vlastně traumatizující představa, vybrat pár věcí z hořícího domu. Každopádně samozřejmě nám všem přeji, aby nás nikdy taková událost nepotkala a nemuseli jsme takovou volbu dělat. Ale jako duchovní cvičení je to výborné, nemyslíte?
petr samojský
15.9.2021 ve 12:30
Já bych si chtěl vzít doklady, peněženku a počítač. Pak rychle nějaké teplé šaty a boty. Možná bych přidal i unitářský znak. ten mi visí na záclonové tyči, takže bych si ho mohl všimnout. Ale jak by to bylo doopravdy ve velkém stresu to si netroufám říct.
Miloš Mášik
5.9.2021 v 19:01
Ahoj všichni, došlo k technické poruše, která zapříčinila neplynulý přenos Středníku minulý a předminulý týden. Je to mrzuté a samozřejmě uděláme maximum, abychom to vyřešili. Ale je škoda, že jste se nikdo neozvali a nedali nám vědět, mohlo by se to řešit operativně hned.
petr samojský
4.8.2021 ve 12:27
Moje naděje je dokázat dělat pěkné věci a přispívat aby naše Země kvetla.
Miloš Mášik
29.7.2021 v 09:07
Ad Démokritos: tak on se nám oslepil, aby ho od filosofického bádání nerozptylovalo to, co vidí? (Trošku to - v obrazné rovině - připomíná horlivé přeposílače řetězových e-mailů - sdílejte, než to smažou!) Jinak z pozdější doby je znám i jiný pán, který tuto metodu posílení vůle k filosofickému bádání zřejmě shledal inspirativní, akorát že za překážku znesnadňují to správné badatelské rozpoložení prý považoval poněkud jiný tělní orgán - a také se to rozhodl řešit poměrně radikálním způsobem. Prostě pan Órigenés se jaksi vyfideloval. Která z těchto metod je účinnější, nevím, nepoužil jsem a nemám v úmyslu použít žádnou z nich. :-)
Miloš Hlávka
28.7.2021 ve 12:26
Autobusák. Já rád svezu lidi duchovním prostorem, který znám a oni tam chtějí také. Jenom nemám ještě dořešený tarif... :-)
Miloš Mášik
7.7.2021 v 07:37
Jitko, předchozí Středníky jsou uložené dole tady na této stránce! Stačí posunout níže.
petr samojský
5.7.2021 v 18:08
Jé, akorát jsem se chtěla kouknout na minulý Středník, protože to téma mne hodně zaujalo (o studních a ohních). Dá se to ještě někde dohledat?
Jitka Jirásková
10.6.2021 v 00:00
Ta báseň od Skácela je nádherná, Petře. Díky za ni. I za ta slova, i za to, co je za slovy.
Jirka Ulmann
2.6.2021 ve 12:38
Já ohledně Boha akceptuji ono biblické "neučiníš si rytiny..." Já to vztahuji i na metafory :-) Myslím, že to jako unitáři máme pěkně definováno. Máme respekt před tím, co nás přesahuje ař už se to pojmenuje jakkoliv. A co se mi v této souvislosti hodně líbí, je že člověk může být vděčný za mnoho i bez adresáta. Prostě poděkovat jenom tak do prostoru.
Miloš Mášik
27.5.2021 v 11:46
Miloši, to je vtipná poznámka. Třebaže jsem to slovo odpustit bral z různých úhlů, zrovna tenhle význam mi unikl. Dobré předsevzetí! :-)
petr samojský
26.5.2021 ve 12:42
Já si musím odpustit nedůležité zábavové aktivity jako je surfování na netu. Zbytečně mi to bere čas. To by si opravdu tedy mohl odpustit... :-)
Miloš Mášik
12.5.2021 ve 12:33
S názory, s kterými nesouhlasím, už nebojuji. Tedy pokud nevidím nějaké fatální následky. Raději jenom akceptuji, že chápu, že on to tak vidí a raději přejdu na jiné téma. Možná je to věkem a jakousi únavou ze života, že se mi prostě nechce bojovat :-)
Miloš Mášik
7.5.2021 v 09:24
Díky, Alexi, za zpětnou vazbu! Vyrovnání se s hněvem je dobré téma, zařadíme ho. Ohledně květinové výzdoby to si nejsem jist, musíme to vždycky připravit na akci a pak vyklidit sál, tak to není úplně jednoduché. Ale určitě to můžeme uvážit!
petr samojský
6.5.2021 v 10:15
Děkuji, bylo to pěkné. Myslím si, že je velice inspiritivní, když Petr nabízí zajímavé otázky a téma na zamyšlení. Z mého hlediska modlitba, komunikace je založen na slovo (logos) a akce, které energitické nějak působí ve světě. Komunikace s "bohem" je jednání. Není důležité jestli je "předmět" Bůh, ale jestli je "božké jednání", a že do toho zapojímíme a jak. A aby Bůh nebyl přílíš intelektualní, důležité není jen koncept Boha, ale víra jestli a jak Bůh je. Je krásné, jak je pro nás láska důležitá. Ale ptám se také, jak, jako Unitaří, se můzeme vyrovnat také s hněvem a s agresí? Třeba téma na další středník? Malou poznámku k obřadu. Doporučil bych dát na scénu něco živého, kytky nebo květinu, prosím. Děkuji! Moc hezké a inspirativní.
Alexander K.
5.5.2021 ve 14:04
Pokud jsem dobře rozuměl středníkové otázce, jde o to jak já vnímám komunikaci s Bohem. Já vůbec NEVÍM, zda k nějaké komunikaci dochází. Ale povžuji za minimálně slušné, když pděkuju za vše dobré třeba i do prázdna. Kultivuje to přirozenou vděčnost, která nemusí být adresována. Působí to však na mně tak, že se chovám ke svému okolí s větší úctou a ohleduplností.
Miloš Mášik
28.4.2021 ve 12:32
Moje požehnání světu vidím v tom, že v rámci svých možností se snažím příspívat k šíření a "osvětlování" odkazu unitářství, který dělá svět lepším
Miloš Mášik
21.4.2021 ve 13:38
S pojmem plnost se mi vybaví věčnost nebo přítomnost. Myslím si, že plnost všeho tady vždy je byla i bude. Plnost je podle mně jenom produktem myšlení. Myšlení musí být navíc v "srovnávacím" modu aby bylo vůbec myslitelné, že něco chybí nebo by ještě mohlo být jinak. Bez takového myšlení problém plnosti naprosto zaniká. Jsem přesvědčen, že ved skutoečnosti věci jenom jsou také jaké jsou a je jich tolik kolik jich je. Nikdy nic nechybí pokud tam zrovna není nikdo, kdo by o tom přemýšlel
Miloš Mášik
1.4.2021 ve 12:18
Mně se líbí například když louka kvete. Tak vnímám možnost naší země. Ať kvete. Toť můj cíl všech cílů
Miloš Mášik
24.3.2021 v 16:30
Ten příklad s Beatles je výborný.
urbánek
10.3.2021 ve 13:18
Vřelý souhas s Milošem. K tomu skvěle pomáhá meditace. Sice můžou být různé techniky meditace, ale ve výsledku vždycky vede k zastavení myšlenek, takže bdělé pozornosti.
mirek novotný
10.3.2021 ve 12:37
Já rozumím pod pojmem ztišení taky zastavení myšlení. Přitom je mé vědomí plně aktivní. Myšlení mám sice v klidu ale jsou naplno aktivovány smysly a pocity. Cítím se tak nějak mimořádně bděle. Vše co se kolem mně děje vnímám velice ostře a zřetelně. Pokud v takovém stavu někoho poslouchám, tak ho doopravdy poslouchám
Miloš Mášik
4.3.2021 v 11:52
Zdravím všechny posluchače na středníku a Petře díky za promluvu ,souhlasím s Tebou. Vnitřní síla je důležitá ,nenechat se zpanikařit,neztratit důvěru v sebe a vyšší moc a schopnost radovat se. Lásku a světlo všem !
Dáša Fasser( CH )
24.2.2021 v 17:02
Mně Bůh připadá jako nekonečno. Vím, že to logicky existuje a dokonce to má i znak ale taky vím, že je to mimo prostor mého chápání. Kdybych byl jednoduchou kalkulačkou a měl jenom 6 čísel na zázornění tak vše přesahující 999999 by se jevilo jako chyba. neuměl bych to nijak uchopit a ani s tím pracovat. proto se mi líbí, že mám teď konečně náboženství, kde se mlčení o Bohu považuje za plnohodnotné pochopení a respektuje se to.
Miloš Mášik
17.2.2021 ve 20:00
Děkuji moc za podnětné zamyšlení. Jitka
Jitka Jirásková
17.2.2021 ve 12:37
Já si myslím, že jistota je nějak navázána na spolehlivost. Tam vidím prostor na zlepšování se. Ať dodržuji domluvené nebo slíbené v co největší míře. Pokud třeba nemám žádoucí přehled nebo zapomínám, tak lze zvést nějaký organizér a podobně. To je můj směr :-)
Miloš Mášik
10.2.2021 ve 13:32
Zaujala mne ta pobídka odolávat strachu, médiím atd, ale ne jen pro "obyčejné" popírání reality, ale jen z pozice pevnosti. Dobré slovo v situaci dnešních dnů, kdy povětrnostní podmínky života, jak jsi to, Petře, řekl, jsou tak divoké.
Jirka Ulmann
10.2.2021 ve 12:47
Mám rád stromy obecně. Vzhledem k mým osobným omezením obivuji, že neexistuje strom, který by byl zakomplexovaný. Taková kosodřevina není nijak deprimována, že není sekvojí. Jen si tak roste a nedělá si starosti. Ale tak kosodřevina se mi líbí. Všechno vydrží a může mít opravdu hezký výhled
Miloš Mášik
10.2.2021 ve 12:28
Zdravím všechny posluchače na středníku a Petře díky za promluvu ,souhlasím s Tebou. Vnitřní síla je důležitá ,nenechat se zpanikařit,neztratit důvěru v sebe a vyšší moc a schopnost radovat se. Lásku a světlo všem !
Dáša Fasser( CH )
7.2.2021 ve 21:53
Přeji všem hodně zdraví, štěstí a lásky do tohoto roku i dále. Jarkabit0@gmail.com
Jarmila Bittnerová
6.2.2021 ve 20:57
Ne nemám strach ze smrti. Na mrtvých není vidět, že by nějak trpěli. Třeba v nějakém boji. Zraněni křičí ale mrtví ne. Bojím se toho, co může smrti předcházet. Bolesti, bezmoci, hrůzy. Já věřím, že smrt člověka jakoby vykoupí z toho všeho utrpení
Miloš Mášik
6.1.2021 ve 12:48
Trochu provokativní poznámka o Písmu svatém, ale sedí to. Malý princ má pro mne taky punc posvátnosti.
Jirka Ulmann
12.12.2020 v 00:24
Pavle, to je kardinální otázka! Akorát asi je třeba upřesnit, že ten racionální smysl se týká výhradně našeho lidského porozumění.
petr samojský
11.12.2020 v 19:36
Napsal jsem si to nejdříve na nečisto jako domácí úkol: Snad ještě existuje jeden univerzální zdroj naděje a to je víra, že všechno, co se kolem nás děje, má nějaký racionální smysl.
Pavel Oupický
3.12.2020 ve 20:52
Děkuji za pozvánku na Sdílení světla . Uvažoval jsem , jestli ten termín 5.12. nějak souvisí se svátkem Chanuka, ten je kolem 10.12. tak to vidím jako otázku nebo námět do diskuse nebo exkurzi do historie .. ještě upozorňuji, že na pozvánce i v připojeném dopise jsou různé linky na Sdílení ..
Pavel Oupický
3.12.2020 ve 20:49
Pokud jde o individuální kompasy, tak ty se jistě mění s věkem, jiný kompas má dítě v 10-ti letech atd. v každém věku ten kompas může ukazovat někam jinak .. možná existuje nějaká střední hodnota .. měla by ..
Pavel Oupický
1.12.2020 v 11:02
Pavle, Středník je tu vždycky do úterka následujícího týdne. Pak se nahradí připraveným vysíláním ve středu. Takže si na to můžeš udělat čas kdykoliv během týdne!
petr samojský
25.11.2020 v 17:18
tak jsem zkusmo zjistil, že se Středník dá spustit i večer a možná i o nějaký ten den později .. co připsat k tématu .. o většině lidí včetně mne se asi dá napsat: Ten, který žil tak jak se mu to podařilo a nebo jak to uměl .. :) .. a pokud jde o moje jméno, tak jsem kdysi zjistil, že tam proběhla změna výslovnost z Ú na Au a pak Ou .. :) .. přeji pěkný zbytek týdne .. P.O.
Pavel Oupický
25.11.2020 v 16:54
Pavle, díky za odezvu. Časy programů jsou bohužel vždycky kompromisem... Ale můžeš si to samozřejmě pustit i později, až oběd dojíš. :-)
petr samojský
25.11.2020 v 16:48
Dobrý večer nebo den, jen jsem zkusil kliknout na Středník, jinak opět nestíhám .. děkuji za dopis s nabídkou knih, možná si i něco objednám a zdravím. p.s. 12:00 nepokládám za nejhodnější čas, u mne je to skoro vždy čas oběda ..
Pavel Oupický
18.11.2020 ve 13:05
Technicky se to dnes vcelku vydařilo, až na jednu maličkost: moc nebyly slyšet ty odpovědi v tom responzícním čtení. A v souladu s promluvou si říkám: kdo za to může? Putin nebo Kalousek? :-)
Miloš H.
11.11.2020 ve 21:23
Co že to tam zaznělo za výraz? Cesta změny? No fakt nevím, zda je potřeba nějak extra připomínat zrovna tuhle partaj, která s velkou slávou vznikla v roce 2001, načež se v roce 2009 sama rozpustila - dříve, než stihla ulovit volební výsledek viditelný i jinak než pod mikroskopem... :-) https://cs.wikipedia.org/wiki/Cesta_zm%C4%9Bny
Miloš H.
11.11.2020 ve 12:34
Tak gratuluju, dnes to bylo bez problémů po všech stránkách. Zajímavý úhel pohledu!
Mirek
4.11.2020 ve 21:46
Mne to dnes dost překvapilo, ale došlo mi, že to nebyl záměr. Nevadí, je jasné, že s technikou to je složité. A příště už to určitě bude v pořádku! :-)
Irena
4.11.2020 ve 12:50
... a protože je to opravdu nepoužitelné, je tu aspoň náhrada jedním starším Středníkem ze září letošního roku.
petr samojský
4.11.2020 ve 12:30
Pardon, moc se omlouvám, zapomněl jsem přepnout na vysílání obrazu. Takže tím je dnešní vysílání opět znehodnocené. Ach jo.
petr samojský
1.11.2020 ve 13:48
K promluvě z 28. října: No, při současných počtech bezdomovců bych to sociální zabezpečení až tak nevyzdvihoval - a to žijeme v relativně bohaté zemi...
Miloš H.
31.10.2020 v 18:12
Mně to mrzelo, protože když je to celé i s videem, tak vidím gesta, pohledy a tak. Ale je jasné, že když jsou technické problémy, tak to tak prostě je. Snad se to už příště podaří bez problémů! :-)
Irena
31.10.2020 v 16:33
Mně to audio nevadilo. Vlastně to v něčem bylo i lepší, soustředil jsem se víc na myšlenky.
mirek novotný
28.10.2020 ve 12:34
Dnes se bohužel video seklo hned na začátku, a protože jsem nemohl být na třech místech najednou, tak to probíhalo dál už s tím zaseklým obrázkem. Je mi líto, ale holt to tak je.
petr samojský
25.10.2020 ve 20:54
Ivoši, teď to bohužel není možné účastnit se osobně. Jak víš, došlo na uzávěru společnosti a to se týká bohužel i bohoslužeb a podobných programů. Středník teď zajišťuji (stejně jako nedělní shromáždění) jen sám s minimálním počtem lidí v týmu, který s tím pomáhá. Takže prozatím jen takhle po internetu.
petr samojský
21.10.2020 ve 14:12
Dnes to byl skvělý Středník, dobré téma. Je možné někdy přijít osobně?
Ivoš Nový
24.9.2020 v 16:26
Tentokrát bylo s přenosem něco špatně, takže to vytvořilo nepříjemné echo. Bohužel není kdo by asistoval s přenosem, takže to nebylo možné odstranit. Příště už to jistě bude dobré! :-)
petr samojský
16.9.2020 ve 13:29
Středník je super. Sledujeme ho z daleké Asie. U nás je to v 17 hodin odpoledne a to nám hezky zapadá časově. A když se nemůžeme kouknout na přímý přenos, tak si pustíme záznam, jako třeba dnes.
Pavel a Agata Peškovi
11.9.2020 v 10:16
Jak píše Pavel, že to nesledoval, to vlastně nevadí. I když pocit autenticity ze sledování v reálném čase je dobrý, na druhé straně tady je to uloženo delší čas, takže se můžete zúčastnit (stejně jako dříve Slova na cestu) kdykoliv později.
petr samojský
6.9.2020 ve 23:04
Bohužel jsem to nesledoval .. ale časově mi to zřejmě nebude vyhovovat .. u mne je to většinou čas oběda .. teď budu hlavně pátrat, jak se mám přihlásit na sněm .. zrovna trošku nestíhám .. a také nemám kameru, zabavili mi jí školáci kvůli koronaviru a už nevrátili ..
Pavel Oupický
4.9.2020 v 09:32
Za mne to bylo moc dobré. Byla jsem přímo v sále, a to fungovalo, vznikla atmosféra shromáždění, pro kterou stojí ta to chodit, ale moc mě zajímalo, jak to vypadalo natáčené, tedy bez lidí. Tak jsem shlédla ještě i celý záznam a pro mne je to velmi důstojná náhrada Slova na cestu. Jasně, Petr už si nemůže hrát s ilustračním doprovodem, který Slovu na cestu dodával zajímavost, ale třeba pro mne je autenticita shromáždění, která z prvního zaznamenaného Středníku čišela, minimálně stejně podstatná.
Týna Ledererová
2.9.2020 v 19:53
Za sebe musím říct, že to bylo dnes skvělé v tom, že po letech natáčení Slova na cestu, kdy jsem si jen představoval, kdo asi to tak může slyšet, teď to bylo řečeno konkrétním posluchačům. A proto taky ty (z pohledu onlajnisty) zvláštní nesrozumitelné poznámky (jako třeba dát si pauzu, což někdo z přítomných měl jasně spojené s kouřením cigárka). Kvalita záznamu samozřejmě pokulhává za předem pečlivě připravenými podmínkami nahrávání, ale zase je to vlastně autentičtější. Co myslíte?
petr samojský
2.9.2020 v 18:45
Přiznám se, že mi slovo na cestu bude chybět. Byla jsem na něj zvyklá už několik let, těšila jsem se na něj, protože to byl takový intimní čas pro duchovní inspiraci, kterou jsem tady získávala. Středa je ale taky dobrá, možná se mi podaří překlenout míru zvyku. :-)
vladěna
2.9.2020 ve 12:25
Dobrý den Nový formát se mi moc líbí. Oceňuji středeční poledne, kdy mám paradoxně více příležitostí ke sledování, než v neděli, kdy pracuji na vinici (Nevím, jestli Páně, ale je tam Mopr :-) ) Věřím, že se Středník osvědčí a těším se na příští týden. Krásný den přeje Karel
Karel Nedvidek