Širší společenství
Obec širšího společenství českých unitářů
- domů
- Kdo jsme
- Duchovní
- Programy
- Kompas na cestu
- Průhledy
- Mládež
- Strážci země - letní tábor 2023
- Chránit živočichy, opatrovat jejich příběhy (akce ZOO)
- Prosinec 2021 - Sdílení světla
- Listopad 2021
- Rok šamanů
- Červen 2021 - téma Květinová slavnost
- Květen 2021 - téma Úcta k životu a k přírodě
- Únor 2021 - téma Já a co mne přesahuje
- Leden 2021 - téma Tři kamínky na cestu
- Prosinec 2020 - téma Dobré skutky
- Galerie
- Podpořte nás
- Kontakt
![Logo](/img/logo.png)
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství
- domů
- Kdo jsme
- Duchovní
- Programy
- Kompas na cestu
- Průhledy
- Mládež
- Strážci země - letní tábor 2023
- Chránit živočichy, opatrovat jejich příběhy (akce ZOO)
- Prosinec 2021 - Sdílení světla
- Listopad 2021
- Rok šamanů
- Červen 2021 - téma Květinová slavnost
- Květen 2021 - téma Úcta k životu a k přírodě
- Únor 2021 - téma Já a co mne přesahuje
- Leden 2021 - téma Tři kamínky na cestu
- Prosinec 2020 - téma Dobré skutky
- Galerie
- Podpořte nás
- Kontakt
17.7. ve 21:04
Pokořuji (se) každý den. Každý den jsem rád, že jsem se probudil a pokořil třeba smrt. Pokořil jsem i sám sebe tím, že jsem překonal strach z toho, že zavřu oči. Že jsem pokořil vlastní strach z blízké budoucnosti...
Petr Hofman
17.7. v 19:15
Já mám pokořování hodně. Spíš by u mě byla zajímavější otázka co pokořím já. A tam je mi jasné, že potřebuji pokořit mé nedostatky. Ale nejvíc mě stejně zajímá prostor mimo pokory. Pokora potřebuje srovnání něčeho k něčemu, že něco je větší než něco jiného. Tedy je nutno mít aktivní ego. Ale když se mi povede nevířit přemýšlení, tak zanikne srovnávání i potřeba pokory. Vše jedno pak jest. Nastane boží klid a vše je jak je.
Miloš Mášik
17.7. v 11:30
Dnes vysílání pronásledovaly technické potíže, takže mělo zpoždění, ale povedlo se.
petr samojský
14.7. ve 13:11
Potkat se s Bohem? Moje odpověď je, že prostě nevím. Osobně Boha nemám zadefinovaného. Je to pro mě něco, co mě přesahuje. Tedy i odpověď na takovou otázku mě přesahuje. Co když jsme všichni třeba v něm? Pak by taková otázka ani neměla smysl. Prostě nevím... Jako pravověrný něcista :-)
Miloš Mášik
11.7. v 10:13
Stredník na tému Boha a pani Bohovej bol u mňa zatiaľ jedným z najinšpiratívnejších. Respektíve som rád, že zastávam svoj osobný názor aký zastávam a vďaka Stredníku som si ho mohol len potvrdiť 🙃
Martin Oskorip
7.7. ve 13:33
Miloši, souhlas! Je fakt, že už to samotné slovo působí humorně, až satiricky, nebo jako zesměšňování, jak píšeš. Ostatně podobně vzniklo unitářství, jako výstižné zesměšnění. A řekl bych, že i tím, jak něcismus de facto zastupuje většinový názor, zaslouží si pozornost!
petr samojský
5.7. v 11:58
Já jsem líný něcista. V čem to mám jiné, je to, že pojem "něcismusus" nepodceňuji, nesesměšňuji a vůbec jej nevnímám nijak pejorativně. Mám za to, že jakýsi skrytý posměch vytváří ego člověka, které si potřebuje potvrdit svou velikost. Ego člověka vidí hodnotu ve složitém intelktuálním uchopení, které prokáže jeho znalosti, šíři poznání. No a jak je to v přírodě? Na rozkošeplné početí dítěte nepotřebujete brilantní intelekt. A jsem přesvědčen, že přesně tenhle princip platí i pro plně uspokojující uchopení všehomíra. Je jím něcismus chápaný v naprosté důstojnosti
Miloš Mášik
3.7. ve 13:36
Věřím v Boha,který je vším, t.j.je ve všem obsažen a vše je obsaženo v něm. Zdraví a krásné dny přeje Věra
Věra Zůdová
30.6. v 10:35
Nóóó´, já včera "duchovně pohostil" partičku, která působí pod názvem QueerPbram (a během letoška by se měla přetransformovat v regulérní zapsaný spolek), včera slavila 55 let od Stonewallu a jejíž členstvo bylo v průměru tak o 30 až 35 let mladší než já (někdo i o více než 40 let mladší - totiž jeden student a jedna studentka gymplu), písničkou začínající slovy: "Mládež je zkažená, no to je vážně síla. / Do pekla uhání a nejradši teď hned..." (ale taky svou verzi zuluského duchovního songu Siyahamba, včetně české verze "V boží záři všichni kráčíme", ale i dovětku dovětku "Je to hanba, že nám chcípnul kos"). Z toho, že to teď píšu, plyne, že jsem za to nebyl ukamenován ani jinak sprovozen ze světa (a dokonce ani vyzván k tomu, abych se vrátil do hrobu), neboli pbramské a okolní kvírstvo je natolik mírumilovné a tolerantní, že budu možná smět dorazit i příště.
starý sukničkář Miloš Hlávka