Středník: Mrtvý kůň

Otázka: Máte nějakého mrtvého koně?

Hádám, že nějakého „mrtvého koně‘‘ ve svém životě asi najde každý – to si myslím a předesílám…

Mimo to by mne zajímalo, jak Indiáni takové přísloví vůbec mohli dát dohromady: co znám Indiány, tak na mrtvých koních by těžko kdy jezdili.

Co by mohlo být pro takové přísloví naším ekvivalentem: Když táhneš prázdný vůz, tak se od něj odpoj? Když děláš něco, co nemá žádný smysl, tak už v tom nepokračuj? Když jsi dělal něco, co kdysi nějaký smysl mělo, jak na to dnes hledíš a má nějaký smysl v tom pokračovat?

Ta poslední definice se mě coby seniora týká asi nejvíc. Od mládí jsem si hrál s bateriemi a žárovičkami a dotáhl jsem to postupně přes tranzistory, rádia, televize, integrované obvody až k mikroprocesorům, ale co teď s tím, mám tu skříň plnou součástek a pár mých vlastních výtvorů, a buď už nevím, co s tím, anebo jestli to půjde na recyklaci anebo spíš rovnou do odpadu... Doba se neuvěřitelně změnila a třeba i možnost opravit si něco v autě téměř nenápadně a nenávratně odkráčela.

Mým druhým „mrtvým koněm‘‘ jsou moje deníkové a poznámkové sešity, do kterých jsem si v době duševního dospívání dělal i výpisky ze slavných filozofických knih. Ty zatím schraňuji a ujišťuji se, že se k nim jednou vrátím, až začnu psát svoje paměti a nebo i digitální deníček.

U mne ten „kůň‘‘, který mi stál za vzpomínky a reflexi, zahynul převážně časem. A asi by se našlo i pár dalších „koníků‘‘, ale to bych nad tím musel zavzpomínat mnohem více a déle.

 

Pavel O., 9. 4. 2021