Krajinami vzpomínek - podzimní putování

V "dušičkovém" čase, kdy se již podzim se svou zádumčivostí hlásí o slovo, krajina utichá a země se chystá na období zimního odpočinku, si odedávna připomínáme ty, kteří již nejsou s námi. V křesťanské tradici je to od 10. století svátek všech zemřelých, ovšem kořeny má o mnoho hlouběji v evropské historii. Je spojen s kulturou a spiritualitou keltských pastevců, kteří v noci, kdy říjen přechází do listopadu, slavili začátek nového roku – Samhaim. Naši předkové věřili, že v tento čas může dojít k setkávání světů živých a mrtvých, a bývalo při něm zvykem zapalovat ohně, které očišťují a jejichž světlo nás pomáhá chránit.
Naše putování bylo tematicky navázáno právě na tyto prastaré tradice a zvyky ve smyslu, že jsme si připomněli naše kořeny. Nejprve keltské - u největšího českého menhiru, zvaného Pastýř, který se tyčí na okraji obce Klobuky na Kladensku. Poté slovanské, v Peruci, v místech, kde se podle pověsti (a Dalimilovy kroniky) setkal kníže Oldřich s prostou dívkou Boženou. Zde jsme měli meditační zastavení s ohýnky svíček a hrou na sitár pod obrovským, nejméně osm set let starým dubem. A nakonec jsme navštívili neobvyklý památník ve vesničce Mšec. Zdejší lidé zde zbudovali a vysadili Alej veršů na již nepoužívaném hrbitově k uctění památky básníka Jaroslava Herdy (současníka J. Nerudy nebo V. Hálka), který se zde narodil. Měli jsme tak možnost vnímat a srovnávat nejrůznější podoby, jaké na sebe bere lidská potřeba uctít a připomenout, a snad si i sami v sobě najít prostor pro vzpomínky i rozjímání.

(Autorem fotografií je Luboš Zámiš.)

Obec širšího společenství slouží potřebám všem, kteří se nemohou zúčastňovat života našich obcí. Bez ohledu na místo bydliště nabízí zázemí a duchovní domov v rámci českého unitářství všem, kteří se zajímají o duchovní otázky.

Logo
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství