Putování po liběchovských pískovcích

3. května 2014

Tři dny po „čarodějnicích“ uspořádala OŠS druhé letošní (a celkově již třinácté) putování spojené s čerpáním duchovní inspirace z české krajiny. Na pěší výlet Kokořínskem jsme si tentokrát museli vzít čepice, a to doslova, protože po ranním dešti teplota neochotně vyšplhala sotva pár stupínků nad nulu. Nicméně díky tomu se ukázalo, jak unitáři myslí pozitivně. Žádný z našich členů a přátel, s nimiž jsem cestou rozmlouvala, totiž nebrblal ani nehartusil, ale všichni si shodně pochvalovali, jak je počasí na cestu příjemné a jak by mohlo být hůř. A pak že patříme ke skeptikům…

Cestu jsme zahájili pod bývalým Slavínem, nedokončeným zámkem v nerománském stylu v obci Tupadly, který chtěl vlastenec a mecenáš Antonín Veit zasvětit slávě českého národa. Úctyhodný záměr nakonec zůstal naplněn jen zčásti, ovšem i tak je dodnes cenným dokladem ryzí první vlny českého národního obrození. Veit ostatně stál i v pozadí umělecké tvorby sochaře Václava Levého, jehož reliéfy jsme v místních pískovcích hledali. Na sedmi kilometrech cesty z Tupadel k liběchovskému zámku jsme se zastavili u každého z těchto unikátních děl a zkoušeli se přenést do doby před více než sto padesáti lety, kdy je mladičký Václav Levý tvořil. Místní krajina musela být tehdy ještě divoká, bez sítě cest a cestiček, a tak je téměř jisté, že tato část jeho umělecké tvorby měla zůstat skrytá před obdivem veřejnosti a byla míněna možná spíš jako intimní pocta zdejší krajině než jako dílo určené lidem.

Na tomto putování jsme zažili i překvapivé a velmi milé setkání se spřízněnými poutníky ze sdružení Pilgrim, vedenými J. Zemánkem, kteří podnikali jednu ze svých vícedenních cest s přespáním ve volné přírodě. Taková shledání samozřejmě v člověku probouzí radost!

Když jsme pak, již kousek od Liběchova, seděli v jakémsi „blanickém“ nádvoří jeskyně Klácelka (v podstatě u nohou našich slavných středověkých vojevůdců vytesaných do skal) a Miloš Hlávka nám hrál na kytaru tematicky výborně vybrané písničky, zastavili se u nás a zaposlouchali se i někteří další návštěvníci zdejší krajiny. Bylo vidět, že jim takové neplánované setkání není nepříjemné.

To jsou okamžiky, kdy si říkám, že stále má smysl podobné akce dělat, a věřím, že ti, co se jich účastní, to vnímají stejně.

Obec širšího společenství slouží potřebám všem, kteří se nemohou zúčastňovat života našich obcí. Bez ohledu na místo bydliště nabízí zázemí a duchovní domov v rámci českého unitářství všem, kteří se zajímají o duchovní otázky.

Logo
© 2009 - 2016 Obec širšího společenství