Krajina jako duchovní dědictví 2011-2012
Projekt Krajina jako duchovní dědictví byl Obcí širšího společenství českých unitářů připraven u příležitosti výročí sto padesáti let, které v roce 2012 uplynuly od smrti amerického filozofa, básníka, historika a velkého příznivce unitářství Henryho Davida Thoreaua (zemřel 8. května 1862).
Tato významná osobnost je dodnes známá zejména díky své knize Walden, v níž je popsáno dvouleté období, které Thoreau strávil o samotě v lesích poblíž rybníka Walden. Osamělým životem v divočině se člověk stane dobrým znalcem přírody, ale pokud chce, může získat i více: čas pro nerušené rozjímání, příležitost k poznávání duchovních hodnot přírody, k pochopení jejích zákonitostí. Na základě toho může lépe žít s přírodou v souladu. Právě tyto myšlenky jsou přesahem, který činí knihu Walden aktuální i po více než století a půl od jejího napsání. Obec širšího společenství českých unitářů realizací projektu Krajina jako duchovní dědictví připomínala odkaz H. D. Thoreaua mimo jiné proto, že na prahu 21. století považuje za smysluplné zdůrazňovat význam, který má příroda pro člověka bez ohledu na dobu, v níž žije.
Všechny akce uskutečněné v rámci projektu byly zastřešeny jednotnou hlavní ideou: Přiblížit účastníkům nemateriální hodnoty a půvab české krajiny, a to jak v teoretické rovině (přednášky, publikace, diskuse, promítání dokumentů), tak i v rovině praktické (cyklus putování krajinou). Připomínali jsme si jimi, že krajinu lze poznávat nejen nástroji přírodních věd, ale stejně důležité je i porozumění krajině skrze historii, jejíž stopy nese a uchovává, nebo například skrze mýty, legendy, příběhy a hmotná umělecká díla sakrální i profánní povahy, k jejichž vytvoření a stálému mezigeneračnímu předávání lidi inspirovala a inspiruje. Krajina před námi vyvstávala jako přirozený, všem dostupný a pro všechny vstřícně otevřený soubor míst vhodných k duševní očistě, rozjímání, třídění myšlenek i k vnitřní harmonizaci člověka.
Vyvrcholením projektu byla jednodenní konference Krajina jako duchovní dědictví připravená v souladu s výše uvedeným výročím na květen 2012.
V rámci projektu jsme uskutečnili:
PUTOVÁNÍ ZA DUCHOVNÍMI ODKAZY ČESKÉ KRAJINY
23. 4. 2011 Archeologie - hmotná svědectví o duchovním dědictví
Keltské oppidum Třísov u Holubova v jižních Čechách; zřícenina hradu Dívčí kámen – harmonické propojení historické památky a přírody; klášter Zlatá Koruna – památník středověké duchovní kultury a vzdělanosti.
21. 5. 2011 Krajina opředená mýty a legendami
Velký Blaník – hora opředená pověstmi, hradiště z doby halštatsko-laténské, rozhledna; Stará Kouřim – krajina, v níž se měl usadit bájný praotec Lech, slovanské hradiště kmene Zličanů.
18. 6. 2011 „Čtení z tváře české krajiny” o minulosti i budoucnosti
Mostecko – Teplicko (Terezín, Stadice – místo spojené s postavou Přemysla Oráče, Dubice – vyhlídka na krajinu kolem Labe, Most – kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jezeří – zámek a důl, Teplice – historické centrum lázeňského města).
7. 4. 2012 Putování za silou kamene a poznáváním domova všech poutníků: lidskými cestami a stezkami
Volary – místní krajinná křížová cesta z 19. století s kamennými kapličkami; předkřesťanské menhiry přenesené z Krušných hor, připomenutí prachatické odnože Zlaté stezky)
5. 5. 2012 Putování za živoucím organismem krajiny a osvěžující schopností stromů
(Tachov – Knížecí alej, klášter Světce, Aglainino údolí, Mýto a místní památný javor)
9. 6. 2012 Putování za lidskou tvůrčí energií, uměleckým dílem v krajině
(Kuks – lidské dotváření působivosti krajiny; moderní, umělecky zpracovaná křížová cesta Příběh utrpení a nadějí člověka, cenný barokní sochařský soubor Betlém Matyáše Bernarda Brauna v lesní krajině)
6. 4. 2013 Putování za mytickým tichem hor, kopců, vrcholů
(poutní místo Skoky, stolová hora Vladař)
PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS v roce 2011
TEPLICE
10. 2. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
10. 3. Blaničtí rytíři a česká duchovní naděje
7. 4. Země jako živý organismus?
LIBEREC
4. 1. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
1. 2. Blaničtí rytíři a česká duchovní naděje
1. 3. Země jako živý organismus?
PRAHA
13. 2. Krajina jako duchovní dědictví
15. 2. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
15. 3. Blaničtí rytíři a česká duchovní naděje
13. 4. Země jako živý organismus?
PLZEŇ
23. 2. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
SEDLČANY
13. 4. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
BRNO
30. 3. Posvátnost krajiny očima Keltů a Slovanů
Připomínka díla H. D. Thoreaua
24. 4. 2011 – přednáška Jana Hokeše: Henry David Thoreau a jeho vztah ke krajině
12. 5. 2012 – celodenní konference Krajina jako duchovní dědictví, Praha, Unitaria
Vydané publikace
Henry David Thoreau
ESENCE ŽIVOTA. VÝBĚR Z POEZIE
Překlad: Lenka Štěpáníková
Kniha obsahuje dvacet šest básní, a to jak v anglickém originále, tak v českém překladu. Ačkoli Thoreauovo prozaické dílo je u nás poměrně známé, jeho poezie vychází v českém jazyce poprvé. Na dobu svého vzniku (polovina 19. století) překvapuje velmi moderním přístupem k životu v souladu s přírodou, s úctou k ní. Básně lze vnímat také jako velmi autentický doklad Thoreauovy originální duchovní cesty, která je dodnes inspirativní a v rámci vývoje dějin filozofie i náboženství byla důležitým zdrojem nových myšlenkových vlivů.
Petr Samojský
KRAJINA JAKO DUCHOVNÍ DĚDICTVÍ: ÚVODNÍ ROZHLÉDNUTÍ
Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí.
VNÍMÁNÍ KRAJINY. SBORNÍK Z KONFERENCE KRAJINA JAKO DUCHOVNÍ DĚDICTVÍ
Do sborníku přispěli: Dagmar Blümlová, Václav Cílek, Anna Hogenová, Petr Juřina, Michal Kohout, Karel Stibral, Jiří Zemánek. Krajina je v této publikaci představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma
