Středník: Kdo tě může soudit?

Otázka: Komu dáváš moc aby Tě mohl posuzovat?

Téma: „Nesuď, abys nebyl souzen“ říká dávné přísloví. Na druhé straně nemůže být pochyb o nutnosti posuzování dobrého a nedobrého, jak v osobních, tak i veřejných věcech. Komu jsme odpovědni za své činy, postoje, myšlenky a pocity?

 

Nápověda :

Kým jsem já a kým jsi Ty? Koho můžeš soudit? Hodnotit, porovnávat, informovat se atd. Názory postupně bláznovské, mylné, normální – jak se mění názory v čase. Měníme se i my v čase? Kdo má právo nás posuzovat? Je nějaká vyšší – kosmická, boží – autorita?     Je nějaký vyšší princip?

Neměl bych posuzovat stylem – Bůh vidí, co děláš. Bůh nemá ústa ani ruku. Kdybych byl před soudem: je dost evidencí něco soudit? Mám se sám soudit nějakou vyšší autoritou? Mohu tak zlepšit své chování? Jsme dobří unitáři? Je nejvyšší autorita zorný úhel věčnosti?

 

Reflexe:

Soudit by mne mohl jedině soud, ale posuzovat mne může každý, k tomu nikomu moc dávat nemusím a nikomu to nemohu ani zakazovat. Říká se a je to i psáno, že po ovoci poznáme strom, tak možná po nějakém skromném ovoci budou časem posuzovat i mne.

Pavel O., 20. 4. 2022