Petře, to prostředí přece vůbec není důležité. Pro mne je to takový každotýdenní rituál: poslechnout si tohle slovo na cestu, vnímat to jak zrovna potřebuju. Někdy se k tomu během týdne vrátím a třeba i poslechnu…
Mirka Josefová
včera v 10:51
Petře, to prostředí přece vůbec není důležité. Pro mne je to takový každotýdenní rituál: poslechnout si tohle slovo na cestu, vnímat to jak zrovna potřebuju. Někdy se k tomu během týdne vrátím a třeba i poslechnu znovu, někdy to přepošlu kamarádům. Anebo to třeba nezarezonuje, prostě to nesedne k mé potřebě, a tak se tím nijak víc dál nezabývám. Každopádně mi jde hlavně o ten obsah, a taky chápu, že vyjádřit nějakou myšlenku v pár minutách není jednoduché, takže když mám pocit, že ti nerozumím, protože se motáš ve vysvětleních, tak to neberu jako tvoji chybu ale prostě jako přirozený úkaz. Každopádně jsem ráda, že tento prostor tady je a není třeba si lámat hlavu s vnější stránkou, jako třeba to prostředí.
Dnes velmi podnětné! Z obou dvou: Z Rilkeho, což je krásná myšlenka, kterou jsem v jeho díle zatím nezaregistorvala, i z Petra, protože metafora o živinách s hloubky a pevnosti našich kořenů je vlastně úplně…
Týna
v neděli v 11:27
Dnes velmi podnětné! Z obou dvou: Z Rilkeho, což je krásná myšlenka, kterou jsem v jeho díle zatím nezaregistorvala, i z Petra, protože metafora o živinách s hloubky a pevnosti našich kořenů je vlastně úplně jednoduchá a přesná!
Tady se přece neříká ani nenaznačuje nic o tom, že by kořeny byly všechno. To přirovnání že kdyby to tak bylo, že by to byl pařez, je legrační, ale jinak toho důležitého je určitě víc. O tom to bude zase třeba…
jarda veles
v neděli v 07:57
Tady se přece neříká ani nenaznačuje nic o tom, že by kořeny byly všechno. To přirovnání že kdyby to tak bylo, že by to byl pařez, je legrační, ale jinak toho důležitého je určitě víc. O tom to bude zase třeba jindy?
včera v 10:51
Petře, to prostředí přece vůbec není důležité. Pro mne je to takový každotýdenní rituál: poslechnout si tohle slovo na cestu, vnímat to jak zrovna potřebuju. Někdy se k tomu během týdne vrátím a třeba i poslechnu znovu, někdy to přepošlu kamarádům. Anebo to třeba nezarezonuje, prostě to nesedne k mé potřebě, a tak se tím nijak víc dál nezabývám. Každopádně mi jde hlavně o ten obsah, a taky chápu, že vyjádřit nějakou myšlenku v pár minutách není jednoduché, takže když mám pocit, že ti nerozumím, protože se motáš ve vysvětleních, tak to neberu jako tvoji chybu ale prostě jako přirozený úkaz. Každopádně jsem ráda, že tento prostor tady je a není třeba si lámat hlavu s vnější stránkou, jako třeba to prostředí.
Mirka Josefová
v neděli ve 20:36
A nějaký názor na prostředí? Jak vidno, pořád hledám. :-) Tohle je v Unitarii v Karlovce, prý té mé knihovny doma už bylo dost. :-)
Petr Samojský
v neděli v 11:27
Dnes velmi podnětné! Z obou dvou: Z Rilkeho, což je krásná myšlenka, kterou jsem v jeho díle zatím nezaregistorvala, i z Petra, protože metafora o živinách s hloubky a pevnosti našich kořenů je vlastně úplně jednoduchá a přesná!
Týna
v neděli v 07:57
Tady se přece neříká ani nenaznačuje nic o tom, že by kořeny byly všechno. To přirovnání že kdyby to tak bylo, že by to byl pařez, je legrační, ale jinak toho důležitého je určitě víc. O tom to bude zase třeba jindy?
jarda veles
v neděli v 07:24
Záhodno ovšem dodat, že kořeny nejsou všechno. Protože pokud se něco skládá JEN z kořenů, pravděpodobně to bude pařez.
Miloš Hlávka