|
V souzvuku s Tebou, Moudrosti nejvyšší, ve chvílích
radosti i žalu, v zápalu nadšení i těžkých hodinách osamocení chci stát
pevně tam, kde je mé místo. Chci jít po cestách Tebou vyznačených, dbát
zákonů Tebou určených a blížit se k cílům Tebou stanoveným.
Když noc se blíží tmavá, buď mým světlem a oporou. Buď
hlasem povzbuzení v samotě a utišením v bouři života, buď kormidlem mé lodi
i její kotvou, buď hlubinou bezpečnosti a majákem na skalách, buď mou
severkou na poutích života a ranním červánkem nových počátků!
Kéž struny mé harfy ladí v Tvé symfonii, kéž hlas můj
zaznívá ve chvalozpěvu a mlčení mé váže se v Tvůj klid. Kéž život můj je
Tvým přáním a moje práce záchvěvem Tvého tvůrčího rozmachu.
V souzvuku s Tebou, Moudrosti Nejvyšší, nechť zaznívá
mé srdce! |
