|
S pokorou a hrdostí vstupujeme
do chrámu velkých tajemství, do nejvnitřnější svatyně své duše, abychom
potkali se s Tebou, Světlo světel, veliké Tajemství vesmíru a života
našeho, a kořili se Tvé moudrosti, Tvé lásce a Tvé svatosti.
Jsi vzdálený těm, kteří se Tebe
vzdalují, a jsi blízký všem hledajícím Tebe. Odcházíš od těch, kteří s
Tvým jménem na rtech jen sobě slouží, a vycházíš v ústrety každému, kdo
hledá člověka, aby mu sloužil.
Od nádherných oltářů a obřadů
nás odvádíš k bědným lidem, abychom se pomodlili podáním útěchy a síly.
My bychom chtěli letět paprskem a pátrat po záhadách vzdálených sluncí,
ale ty obracíš naše zraky k tajům našeho vlastního nitra a my
nevycházíme z údivu, co vše jsi složil velikého u prahu našeho domu a v
komůrce naší vlastní duše.
Vyznáváme, že jsem se více
starali, jak Tebe pojmenovat, než jak Tebou žít, že jsme chtívali v
modlitbách Tobě napovídat, co bys měl učinit, a nikdy vážně nezačínali
konat Tvoji vůli.
Kéž světlo pravého poznání
prozařuje každou minutu našeho života, kéž ochota, konat Tvoji vůli,
oživuje každý náš sval a každý náš nerv; aby skrze nás více bratří a
sester naučilo se žít krásně a denně čerpat z náplně Tvé síly a lásky! |