|
Mysl naše se nenese k nadoblačným výšinám, ale ke
všemu blízkému i dalekému na této zemi, aby se pozdravovala se všemi bratry
a sestrami, s nimiž nás poutá naše lidství. Kéž je náš hlas tak mocný, aby
pronikal k duši každého člověka a probouzel v každém vědomí, že jsme všichni
lidé, že jsme jedna rodina!
Kéž je naše mysl naplněna tak velikým poznáním,
abychom u svých bližních vždy jasně postřehovali všechny krásy lidství! Kéž
najdeme nové cesty k pramenům moudrosti, abychom po nich mohli vést ty,
kteří hladoví a žízní a marně hledají smysl života!
Kéž naše síly
mohutní, abychom mohli být oporou slabým, aby i oni došli k širším obzorům a
vyšším výhledům!
Kéž jsou naše
srdce naplněna láskou, která by nás přenášela přes propasti zloby a
nenávisti a zapalovala plameny, jež by spalovaly vše, co člověka snižuje, co
dusí jeho lidskost a co mu brání, aby byl opravdovým a uvědomělým dítkem
božím! |
