|
Uprostřed světa zmítaného
radostí a žalem, mezi touhou po míru a vášní vražednou, mezi přepychem a
strachem o zítřek – hledáme každý svoji cestu. A naší cestou budiž cesta
boží, cesta spravedlnosti, míru, lásky, dobroty srdce, soucitu, ale také
cesta odvahy, vytrvalosti a síly.
Jsme-li voláni, abychom
pomáhali budovat radostnější svět, půjdeme do práce h humorem a s
úsměvem. Chceme své bližní vyvádět z údolí nářků a hořkosti na výšiny
zahřáté paprsky životního optimismu.
Od představ Boha hněvivého a
mstivého chceme obracet mysl k poznání Boha lásky, radosti a síly. Od
pošmourné a strnulé pobožnosti chceme kráčeti k zbožnosti jasných očí,
radostných srdcí a uklidněné mysli.
Chceme pěstovat myšlenky a city
bratrství a dobré vůle ke všem lidem a národům. A naše tužby nesou se
zvláště k národům porobeným neb rozeštvaným a ke všem, kteří pro
nenasytnost jedněch a nerozum druhých musí strádat v bídě – a přejeme si
z té duše, aby přišla ke všem říše lidskosti, aby člověk člověku stal se
bratrem a přítelem.
|
